Psalms 119

Autuaat ovat ne, jotka viattomasti elävät, ja jotka Herran laissa vaeltavat.

Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.

Autuaat ovat ne, jotka hänen todistuksiansa pitävät, ja kaikesta sydämestä häntä etsivät.

Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.

Sillä, jotka hänen teissänsä vaeltavat, ei he tee mitään pahaa.

Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.

Sinä olet käskenyt sangen visusti pitää sinun käskys.

Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.

O jospa minun tieni ojennettaisiin pitämään sinun säätyjäs!

Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.

Koska minä katson kaikkia sinun käskyjäs, niin en minä tule häpiään.

Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.

Minä kiitän sinua oikiasta sydämestä, ettäs opetat minulle vanhurskautes oikeudet.

Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.

Sinun säätys minä pidän, älä minua ikänä hylkää.

Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.

Kuinka nuorukainen tiensä puhdistais? kuin hän itsensä käyttää sinun sanas jälkeen.

Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.

Minä etsin sinua kaikesta sydämestäni: älä salli minun eksyä sinun käskyistäs.

Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.

Minä pidän sydämessäni sinun sanas, etten minä rikkoisi sinua vastaan.

V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.

Kiitetty ole, sinä Herra: opeta minulle sinun säätyjäs!

Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.

Minä luettelen huulillani kaikki sinun suus oikeudet.

Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.

Minä iloitsen sinun todistustes tiellä, niinkuin kaikkinaisesta rikkaudesta.

Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.

Minä tutkistelen sinun käskyjäs, ja katselen sinun teitäs.

O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.

Minä halajan sinun oikeuttas, ja en unohda sinun sanojas.

V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.

Tee hyvästi palvelialles, että minä eläisin ja sinun sanas pitäisin.

Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.

Avaa minun silmäni näkemään ihmeitä sinun laistas.

Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.

Minä olen vieras maan päällä: älä peitä minulta käskyjäs.

Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.

Minun sieluni on muserrettu rikki ikävöitsemisestä, alati sinun oikeutes jälkeen.

Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.

Sinä rankaiset ylpiät kirotut, jotka sinun käskyistäs poikkeevat.

Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.

Käännä minusta pois pilkka ja ylönkatse; sillä minä pidän sinun todistukses.

Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.

Istuvat myös päämiehet ja puhuvat minua vastaan; mutta sinun palvelias tutkistelee sinun säätyjäs.

Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.

Sinun todistukses ovat minun iloni, ne ovat minun neuvonantajani.

Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.

Minun sieluni tomussa makaa: virvoita minua sanas jälkeen.

Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.

Minä luen minun teitäni, ja sinä kuulet minua: opeta minulle sinun säätys.

Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.

Anna minun ymmärtää sinun käskyis tie, niin minä puhun sinun ihmeistäs.

Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.

Niin minä suren, että sydän sulaa minussa: vahvista minua sinun sanas jälkeen.

Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.

Käännä minusta pois väärä tie, ja suo minulle sinun lakis.

Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.

Totuuden tien minä olen valinnut, oikeutes olen minä asettanut eteeni.

Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.

Minä riipun sinun todistuksissas: Herra, älä salli minun häpiään tulla.

Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.

Koskas minun sydämeni vahvistat, niin minä juoksen sinun käskyis tietä myöten.

Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.

Opeta minulle, Herra, sinun säätyis tie, että minä sen loppuun asti kätkisin.

He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.

Anna minulle ymmärrys, kätkeäkseni sinun lakias, ja pitääkseni sitä koko sydämestäni.

Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.

Anna minun käydä sinun käskyis tietä; sillä niihin minä halajan.

Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.

Kallista minun sydämeni sinun todistuksiis, ja ei ahneuden puoleen.

Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.

Käännä minun silmäni pois katselemasta turhuutta; vaan virvoita minua sinun tiehes.

Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.

Anna palvelias lujasti sinun käskys pitää, että minä sinua pelkäisin.

Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.

Käännä minusta pois se pilkka, jota minä pelkään; sillä sinun oikeutes ovat suloiset.

Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.

Katso, minä pyydän sinun käskyjäs: virvoita minua vanhurskaudellas.

Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.

Herra, anna armos minulle tapahtua, autuutes sinun sanas jälkeen,

Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,

Että minä voisin vastata minun pilkkaajiani; sillä minä luotan sinun sanaas.

Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.

Älä ota totuuden sanaa peräti pois minun suustani; sillä minä toivon sinun oikeuttas.

A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.

Minä pidän alati sinun lakis, aina ja ijankaikkisesti,

I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,

Ja vaellan ilossa, sillä minä etsin sinun käskyjäs,

A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.

Ja puhun sinun todistuksistas kuningasten edessä, ja en häpee,

Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.

Ja iloitsen sinun käskyistäs, joita minä rakastan,

Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.

Ja nostan käsiäni sinun käskyihis, joita minä rakastan, ja puhun sinun säädyistäs.

Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.

Muista sanaas sinun palvelialles, jota sinä annoit minun toivoa.

Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.

Tämä on minun turvani minun vaivassani, että sinun sanas virvoittaa minun.

Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.

Ylpiät irvistelevät minua sangen; en minä sentähden sinun laistas poikkee.

Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.

Herra, kuin minä ajattelen, kuinka sinä maailman alusta toiminut olet, niin minä lohdutetaan.

Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.

Minä hämmästyin jumalattomain tähden, jotka sinun lakis hylkäävät.

Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.

Sinun oikeutes ovat minun veisuni vaellukseni huoneessa.

Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.

Herra, minä ajattelen yöllä sinun nimeäs, ja pidän sinun lakis.

Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.

Se olis minun tavarani, että minä sinun käskys pitäisin.

Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.

Minä olen sanonut: Herra, se on minun perimiseni, että minä pidän sinun sanas.

Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.

Minä rukoilen sinun kasvois edessä täydestä sydämestä: ole minulle armollinen sinun sanas jälkeen.

Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.

Minä tutkin teitäni, ja käännän jalkani sinun todistustes puoleen.

Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.

Minä riennän, ja en viivy, sinun käskyjäs pitämään.

Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.

Jumalattomain joukko raatelee minua; mutta en minä unohda sinun lakias.

Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.

Puoliyöstä minä nousen sinua kiittämään, sinun vanhurskautes oikeuden tähden.

O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.

Minä olen heidän kumppaninsa, jotka sinua pelkäävät ja sinun käskyjäs pitävät,

Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.

Herra! maa on täynnä sinun hyvyyttäs: opeta minulle sinun säätyjäs.

Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.

Hyvästi teit sinun palveliaas kohtaan, Herra, sinun sanas jälkeen.

Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.

Opeta minulle hyviä tapoja ja taitoa; sillä minä uskon sinun käskys.

Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.

Ennenkuin minä nöyryytettiin, eksyin minä; mutta nyt minä pidän sinun sanas.

Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.

Sinä olet hyvä ja teet hyvin: opeta minulle sinun säätyjäs.

Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.

Ylpiät ajattelevat valheen minun päälleni; mutta minä pidän täydestä sydämestä sinun käskys.

Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.

Heidän sydämensä on lihava niinkuin rasva; mutta minä iloitsen sinun laistas.

Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.

Se on minulle hyvä, ettäs minun nöyryytit, että minä sinun säätyjäs oppisin.

K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.

Sinun suus laki on minulle otollisempi kuin monta tuhatta kappaletta kultaa ja hopiaa.

Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.

Sinun kätes ovat minun tehneet ja valmistaneet: anna minulle ymmärrystä oppiakseni sinun käskyjäs.

Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,

Jotka sinua pelkäävät, ne minun näkevät ja iloitsevat; sillä minä toivon sinun sanaas.

Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.

Herra! minä tiedän sinun tuomios vanhurskaaksi, ja sinä olet minua totuudessa nöyryyttänyt.

Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.

Olkoon siis sinun armos minun lohdutukseni, niinkuin sinä palvelialles luvannut olet.

Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.

Anna minulle sinun laupiutes tapahtua, että minä eläisin; sillä sinun lakis on minun iloni.

Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.

Jospa ylpiät häpiään tulisivat, jotka minua painavat alas valheellansa; mutta minä ajattelen sinun käskyjäs.

Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.

Tulkaan ne minun tyköni, jotka sinua pelkäävät, ja sinun todistukses tuntevat.

Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.

Olkoon minun sydämeni toimellinen sinun säädyissäs, etten minä häväistäisi.

Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.

Minun sieluni ikävöitsee sinun autuuttas: minä toivon sinun sanas päälle.

Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.

Minun silmäni hiveltyvät sinun sanas jälkeen, ja sanovat: koskas minua lohdutat?

Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?

Sillä minä olen niinkuin nahka savussa: en minä unohda sinun säätyjäs.

Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.

Kuinka kauvan sinun palvelias odottaa? koskas tuomitset minun vainoojani?

Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?

Ylpiät minulle kuoppia kaivavat, jotka ei ole sinun lakis perään.

Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.

Kaikki sinun käskys ovat sula totuus: he valheella minua vaivaavat: auta minua.

Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.

He olisivat juuri lähes minun maan päällä hukuttaneet; mutta en minä sinun käskyjäs hyljännyt.

Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.

Virvoita minua sinun armoillas, että minä pitäisin sinun suus todistuksen.

Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.

Herra! sinun sanas pysyy ijankaikkisesti taivaissa.

Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.

Sinun totuutes pysyy suvusta sukuun: sinä perustit maan, ja se pysyy.

Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.

Ne pysyvät tähän päivään asti sinun asetukses jälkeen; sillä kaikki sinua palvelevat.

Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.

Ellei sinun lakis olisi ollut minun lohdutukseni, niin minä olisin raadollisuudessani hukkunut.

Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.

En minä ikänä unohda sinun käskyjäs; sillä niillä sinä minua lohdutat.

Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.

Sinun minä olen: auta minua! sillä minä etsin sinun käskyjäs.

Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.

Jumalattomat minua vartioitsevat hukuttaaksensa; mutta sinun todistuksistas minä otan vaarin.

Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.

Kaikista kappaleista minä olen lopun nähnyt; mutta sinun käskys ovat määrättömät.

Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.

Kuinka minä rakastan sinun lakias? Joka päivä minä sitä ajattelen.

Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.

Sinä teit minun taitavammaksi käskyilläs kuin minun viholliseni ovat; sillä se on minun ijankaikkinen tavarani.

Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.

Minä olen oppineempi kuin kaikki minun opettajani; sillä sinun todistukses ovat minun ajatukseni.

Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.

Enemmän minä ymmärrän kuin vanhemmat; sillä minä pidän sinun käskys.

I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.

Minä estän jalkani kaikista pahoista teistä, että minä sinun sanas pitäisin.

Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.

En minä poikkee sinun oikeudestas; sillä sinä opetat minua.

Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.

Sinun sanas ovat minun suulleni makiammat kuin hunaja.

Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.

Sinun käskys tekevät minun ymmärtäväiseksi; sentähden minä vihaan kaikkia vääriä teitä.

Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.

Sinun sanas on minun jalkaini kynttilä, ja valkeus teilläni.

Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.

Minä vannon, ja sen vahvana pidän, että minä sinun vanhurskautes oikeudet pitää tahdon.

Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.

Minä olen sangen kovin vaivattu: Herra, virvoita minua sinun sanas perästä.

Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.

Olkoon sinulle, Herra, otolliset minun suuni mieluiset uhrit, ja opeta minulle sinun oikeutes.

Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.

Minun sieluni on alati minun käsissäni, ja en unohda sinun lakias.

Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.

Jumalattomat virittävät minulle paulan; mutta en minä eksy sinun käskyistäs.

Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.

Sinun todistukses ovat minun ijankaikkiset perimiseni; sillä ne ovat minun sydämeni ilo.

Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.

Minä kallistan minun sydämeni tekemään sinun säätys jälkeen, aina ja ijankaikkisesti.

Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.

Minä vihaan viekkaita henkiä, ja rakastan sinun lakias.

Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.

Sinä olet minun varjelukseni ja kilpeni: minä toivon sinun sanas päälle.

Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.

Poiketkaat minusta, te pahanilkiset; ja minä pidän minun Jumalani käskyt.

Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.

Tue minua sanallas, että minä eläisin, ja älä anna minun toivoni häpiään tulla.

Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.

Vahvista minua, että minä autetuksi tulisin, niin minä halajan alati sinun säätyjäs.

Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.

Sinä tallaat alas kaikki, jotka sinun säädyistäs horjuvat; sillä heidän viettelyksensä on sula valhe.

Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.

Sinä heität pois kaikki jumalattomat maan päältä niinkuin loan; sentähden minä rakastan sinun todistuksias.

Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.

Minä pelkään sinua, niin että minun ihoni värisee, ja vapisen sinun tuomioitas.

Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.

Minä teen oikeuden ja vanhurskauden: älä minua hylkää niille, jotka minulle väkivaltaa tekevät.

Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.

Vastaa palvelias edestä, ja lohduta häntä, ettei ylpiät tekisi minulle väkivaltaa.

Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.

Minun silmäni hiveltyvät sinun autuutes perään, ja sinun vanhurskautes sanan jälkeen.

Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.

Tee palvelias kanssa sinun armos jälkeen, ja opeta minulle sinun säätyjäs.

Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.

Sinun palvelias minä olen: anna minulle ymmärrystä, että minä tuntisin sinun todistukses.

Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.

Jopa aika on, että Herra siihen jotakin tekis: he ovat sinun lakis särkeneet.

Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.

Sentähden minä rakastan sinun käskyjäs, enempi kuin kultaa ja parasta kultaa.

Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.

Sentähden minä pidän visusti kaikkia sinun käskyjäs: minä vihaan kaikkia vääriä teitä.

A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.

Ihmeelliset ovat sinun todistukses; sentähden minun sieluni ne pitää.

Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.

Kuin sinun sanas julistetaan, niin se valistaa ja antaa yksinkertaisille ymmärryksen.

Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.

Minä avaan suuni ja huokaan; sillä minä halajan sinun käskys.

Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.

Käännä sinuas minun puoleeni, ja ole minulle armollinen, niinkuin sinä olet niille tottunut tekemään, jotka sinun nimeäs rakastavat.

Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.

Vahvista minun käymiseni sinun sanassas, ja älä anna väkivallan minua vallita.

Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.

Lunasta minua ihmisten väkivallasta, niin minä pidän sinun käskys.

Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.

Valista sinun kasvos palvelias päälle, ja opeta minulle sinun säätys.

Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.

Minun silmäni vettä vuotavat, niinkuin virta, ettei sinun käskyjäs pidetä.

Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.

Herra! sinä olet vanhurskas ja sinun tuomios ovat oikiat.

Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.

Sinä olet vanhurskautes todistukset ja totuuden visusti käskenyt.

Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.

Minä olen lähes surmakseni kiivannut, että minun viholliseni ovat sinun sanas unohtaneet.

Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.

Sinun puhees on sangen koeteltu, ja sinun palvelias sen rakkaana pitää.

Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.

Minä olen halpa ja ylönkatsottu, mutta en minä unohda sinun käskyjäs.

Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.

Sinun vanhurskautes on ijankaikkinen vanhurskaus, ja sinun lakis on totuus.

Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.

Ahdistus ja tuska ovat minun saavuttaneet; mutta minä iloitsen sinun käskyistäs.

Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.

Sinun todistustes vanhurskaus pysyy ijankaikkisesti: anna minulle ymmärrys, niin minä elän.

Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.

Minä huudan kaikesta sydämestäni: kuule, Herra, minua, että minä sinun säätys pitäisin.

Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.

Sinua minä huudan, auta minua, että minä sinun todistukses pitäisin.

K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.

Varhain minä ennätän, ja huudan: sinun sanas päälle minä toivon.

Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.

Varhain minä herään, tutkistelemaan sinun sanojas.

Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.

Kuule minun ääneni sinun armos jälkeen: Herra, virvoita minua sinun oikeutes jälkeen.

Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.

Pahanilkiset vainoojat karkaavat minun päälleni, ja ovat kaukana sinun laistas.

Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.

Herra, sinä olet läsnä, ja sinun käskys ovat sula totuus.

Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.

Mutta minä sen aikaa tiesin, että sinä olet todistukses ijankaikkisesti perustanut.

Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.

Katso minun raadollisuuttani, ja pelasta minua; sillä enpä minä unohda sinun lakias.

Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.

Toimita minun asiani ja päästä minua: virvoita minua sinun sanas kautta.

Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.

Autuus on kaukana jumalattomista, sillä ei he tottele säätyjäs.

Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.

Herra, sinun laupiutes on suuri: virvoita minua sinun oikeutes jälkeen.

Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.

Minun vainoojaani ja vihollistani on monta; mutta en minä poikkee sinun todistuksistas.

Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.

Minä näen ylönkatsojat, ja siihen suutun, ettei he sinun sanaas pidä.

Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.

Katso, minä rakastan sinun käskyjäs: Herra, virvoita minua sinun armos jälkeen.

Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.

Sinun sanas on alusta totuus ollut: kaikki sinun vanhurskautes oikeudet pysyvät ijankaikkisesti.

Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.

Päämiehet vainoovat minua ilman syytä; mutta minun sydämeni pelkää sinun sanojas.

Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.

Minä iloitsen sinun puheestas, niinkuin se joka suuren saaliin löytänyt on.

Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.

Valhetta minä vihaan ja kauhistun; mutta sinun lakias minä rakastan.

Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.

Seitsemästi päivässä minä kiitän sinua sinun vanhurskautes oikeuden tähden.

Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.

Suuri rauha on niillä, jotka sinun lakias rakastavat, ja ei he itsiänsä loukkaa.

Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.

Herra! minä odotan sinun autuuttas, ja teen sinun käskys.

Očekávám na spasení tvé, Hospodine,a přikázaní tvá vykonávám.

Minun sieluni pitää sinun todistukses, ja minä rakastan niitä sangen suuresti.

Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.

Minä pidän sinun käskys ja todistukses; sillä kaikki minun tieni ovat edessäs.

Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.

Herra! anna minun huutoni tulla sinun etees: anna minulle ymmärrystä sinun sanas jälkeen.

Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.

Anna minun rukoukseni tulla sinun etees: pelasta minua sinun sanas jälkeen.

Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.

Minun huuleni kiittävät, koskas minulle opetat sinun säätys.

I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.

Minun kieleni puhuu sinun sanastas; sillä kaikki sinun käskys ovat vanhurskaat.

Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.

Olkoon sinun kätes minulle avullinen; sillä minä olen valinnut sinun käskys.

Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.

Herra, minä ikävöitsen sinun autuuttas, ja halajan sinun lakias.

Toužím po spasení tvém, Hospodine,a zákon tvůj jest rozkoš má.

Anna minun sieluni elää, että hän sinua kiittäis, ja sinun oikeutes auttakoon minua!

Živa bude duše má, a bude tě chváliti,a soudové tvoji budou mi na pomoc.

Minä olen eksyvä niinkuin kadotettu lammas, etsi sinun palveliaas; sillä en minä unohda sinun käskyjäs.

Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.