Lamentations 3

 Jag är en man som har prövat elände      under hans vredes ris.
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
 Mig har han fört och låtit vandra      genom mörker och genom ljus.
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
 Ja, mot mig vänder han sin hand beständigt,      åter och åter.
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
 Han har uppfrätt mitt kött och min hud,      han har krossat benen i mig.Ps. 51,10.
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
 Han har kringskansat och omvärvt mig      med gift och vedermöda.
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
 I mörker har han lagt mig      såsom de längesedan döda.Ps. 143,3.
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
 Han har kringmurat mig, så att jag ej kommer ut,      han har lagt på mig tunga fjättrar.
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
 Huru jag än klagar och ropar,      tillstoppar han öronen för min bön.Job 19,7. Ps. 22,3.
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
 Med huggen sten har han murat för mina vägar,      mina stigar har han gjort svåra.Job 19.8.
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
 En lurande björn är han mot mig,      ett lejon som ligger i försåt.Hos. 5,14. 13,7 f.
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
 Han förde mig på villoväg och rev mig i stycken,      förödelse lät han gå över mig.
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
 Han spände sin båge och satte mig upp      till ett mål för sin pil.Job 16,12. Ps. 7,13. Klag. 2,4.
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
 Ja, pilar från sitt koger sände han      in i mina njurar.
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
 Jag blev ett åtlöje för hela mitt folk      en visa för dem hela dagen.Job 30,9. Ps. 69,12 f. Jer. 20,7.
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
 Han mättade mig med bittra örter,      han gav mig malört att dricka.
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
 Han lät mina tänder bita sönder sig på stenar,      han höljde mig med aska.
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
 Ja, du förkastade min själ och tog bort min frid;      jag visste ej mer vad lycka var.
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
 Jag sade: »Det är ute med min livskraft      och med mitt hopp till HERREN.»
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
 Tänk på mitt elände och min husvillhet,      på malörten och giftet!
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
 Stadigt tänker min själ därpå      och är bedrövad i mig.
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
 Men detta vill jag besinna,      och därför skall jag hoppas:
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
 HERRENS nåd är det att det icke är ute med oss,      ty det är icke slut med hans barmhärtighet.
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
 Den är var morgon ny,      ja, stor är din trofasthet.
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
 HERREN är min del, det säger min själ mig;      därför vill jag hoppas på honom.Ps. 16,5. 73,26. 119,57.
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
 HERREN är god mot dem som förbida honom,      mot den själ som söker honom.
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
 Det är gott att hoppas i stillhet      på hjälp från HERREN.
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
 Det är gott för en man att han får bära      ett ok i sin ungdom.Ps. 119,71. Matt. 11,29.
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
 Må han sitta ensam och tyst,      när ett sådant pålägges honom.
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
 Må han sänka sin mun i stoftet;      kanhända finnes ännu hopp.
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
 Må han vända kinden till åt den som slår honom      och låta mätta sig med smälek.Matt. 5,39.
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
 Ty Herren förkastar icke      för evig tid;Ps. 103,9.
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
 utan om han har bedrövat, så förbarmar han sig igen,      efter sin stora nåd.
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
 Ty icke av villigt hjärta plågar han människors barn      och vållar dem bedrövelse.
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
 Att man krossar under sina fötter      alla fångar i landet,
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
 att man vränger en mans rätt      inför den Högstes ansikte,
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
 att man gör orätt mot en människa i någon hennes sak,      skulle Herren icke se det?
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
 Vem sade, och det vart,      om det ej var Herren som bjöd?Ps. 33,9.
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
 Kommer icke från den Högstes mun      både ont och gott?Jes. 45,7. Am. 3,6.
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
 Varför knorrar då en människa här i livet,      varför en man, om han drabbas av sin synd?Luk. 23,41.
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
 Låtom oss rannsaka våra vägar och pröva dem      och omvända oss till HERREN.
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
 Låtom oss upplyfta våra hjärtan, såväl som våra händer,      till Gud i himmelen.
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
 Vi hava varit avfälliga och gensträviga,      och du har icke förlåtit det.Ps. 106,6.
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
 Du har höljt dig i vrede och förföljt oss,      du har dräpt utan förskoning.
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
 Du har höljt dig i moln,      så att ingen bön har nått fram.
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
 Ja, orena och föraktade låter du oss stå      mitt ibland folken.
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
 Alla våra fiender ia upp      munnen emot oss.Klag. 2,16.
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
 Faror och fallgropar möta oss      fördärv och skada.Jes. 24,17. Jer. 48,43.
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
 Vattenbäckar rinna ned från mitt öga      för dottern mitt folks skada.Jer. 9,1. 14,17. Klag. 1,16.
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
 Mitt öga flödar utan uppehåll      och förtröttas icke,
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
 till dess att HERREN blickar ned från himmelen      och ser härtill.
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
 Mitt öga vållar mig plåga      för alla min stads döttrars skull.
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
 Jag bliver ivrigt jagad såsom en fågel      av dem som utan sak äro mina fiender.
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
 De vilja förgöra mitt liv här i djupet,      de kasta stenar på mig.Jer. 38,6.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
 Vatten strömma över mitt huvud,      jag säger: »Det är ute med mig.»
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
 Jag åkallar ditt namn, o HERRE,      har underst i djupet.Ps. 88,7.
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
 Du hör min röst; tillslut icke ditt öra,      bered mig lindring, då jag nu ropar.
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
 Ja, du nalkas mig, när jag åkallar dig;      du säger: »Frukta icke.»Ps. 145,18.
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
 Du utför, Herre, min själs sak,      du förlossar mitt liv.
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
 Du ser, HERRE, den orätt mig vederfares;      skaffa mig rätt.
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
 Du ser all deras hämndgirighet,      alla deras anslag mot mig.
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
 Du hör deras smädelser, HERRE,      alla deras anslag mot mig.
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
 Vad mina motståndare tala och tänka ut      är beständigt riktat mot mig.
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
 Akta på huru de hava mig till sin visa,      evad de sitta eller stå upp.
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
 Du skall giva dem vedergällning, HERRE,      efter deras händers verk.Ps. 28,4.
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
 Du skall lägga ett täckelse över deras hjärtan;      din förbannelse skall komma över dem.Ps. 69,24. 2 Kor. 3,14 f.
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
 Du skall förfölja dem i vrede och förgöra dem,      så att de ej bestå under HERRENS himmel.
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.