Lamentations 3

Eu sou o homem que viu a aflição causada pela vara do seu furor.
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
Ele me guiou e me fez andar em trevas e não na luz.
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
Deveras fez virar e revirar a sua mão contra mim o dia todo.
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
Fez envelhecer a minha carne e a minha pele; quebrou-me os ossos.
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
Levantou trincheiras contra mim, e me cercou de fel e trabalho.
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
Fez-me habitar em lugares tenebrosos, como os que estavam mortos há muito.
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
Cercou-me de uma sebe de modo que não posso sair; agravou os meus grilhões.
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
Ainda quando grito e clamo por socorro, ele exclui a minha oração.
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
Fechou os meus caminhos com pedras lavradas, fez tortuosas as minhas veredas.
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
Fez-se-me como urso de emboscada, um leão em esconderijos.
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
Desviou os meus caminhos, e fez-me em pedaços; deixou-me desolado.
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
Armou o seu arco, e me pôs como alvo à flecha.
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
Fez entrar nos meus rins as flechas da sua aljava.
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
Fui feito um objeto de escárnio para todo o meu povo, e a sua canção o dia todo.
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
Encheu-me de amarguras, fartou-me de absinto.
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
Quebrou com pedrinhas de areia os meus dentes, cobriu-me de cinza.
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
Alongaste da paz a minha alma; esqueci-me do que seja a felicidade.
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
Digo, pois: Já pereceu a minha força, como também a minha esperança no Senhor.
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
Lembra-te da minha aflição e amargura, do absinto e do fel.
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
Minha alma ainda os conserva na memória, e se abate dentro de mim.
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
Torno a trazer isso à mente, portanto tenho esperança.
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
A benignidade do Senhor jamais acaba, as suas misericórdias não têm fim;
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
renovam-se cada manhã. Grande é a tua fidelidade.
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
A minha porção é o Senhor, diz a minha alma; portanto esperarei nele.
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
Bom é o Senhor para os que esperam por ele, para a alma que o busca.
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
Bom é ter esperança, e aguardar em silêncio a salvação do Senhor.
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
Bom é para o homem suportar o jugo na sua mocidade.
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
Que se assente ele, sozinho, e fique calado, porquanto Deus o pôs sobre ele.
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
Ponha a sua boca no pó; talvez ainda haja esperança.
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
Dê a sua face ao que o fere; farte-se de afronta.
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
Pois o Senhor não rejeitará para sempre.
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
Embora entristeça a alguém, contudo terá compaixão segundo a grandeza da sua misericordia.
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
Porque não aflige nem entristece de bom grado os filhos dos homens.
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
Pisar debaixo dos pés a todos os presos da terra,
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
perverter o direito do homem perante a face do Altíssimo,
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
subverter o homem no seu pleito, não são do agrado do senhor.
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
Quem é aquele que manda, e assim acontece, sem que o Senhor o tenha ordenado?
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
Não sai da boca do Altíssimo tanto o mal como o bem?
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
Por que se queixaria o homem vivente, o varão por causa do castigo dos seus pecados?
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
Esquadrinhemos os nossos caminhos, provemo-los, e voltemos para o Senhor.
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
Levantemos os nossos corações com as mãos para Deus no céu dizendo;
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
Nós transgredimos, e fomos rebeldes, e não perdoaste,
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
Cobriste-te de ira, e nos perseguiste; mataste, não te apiedaste.
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
Cobriste-te de nuvens, para que não passe a nossa oração.
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
Como escória e refugo nos puseste no meio dos povos.
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
Todos os nossos inimigos abriram contra nós a sua boca.
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
Temor e cova vieram sobre nós, assolação e destruição.
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
Torrentes de águas correm dos meus olhos, por causa da destruição da filha do meu povo.
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
Os meus olhos derramam lágrimas, e não cessam, sem haver intermissão,
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
até que o Senhor atente e veja desde o céu.
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
Os meus olhos me afligem, por causa de todas as filhas da minha cidade.
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
Como ave me caçaram os que, sem causa, são meus inimigos.
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
Atiraram-me vivo na masmorra, e lançaram pedras sobre mim.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
Águas correram sobre a minha cabeça; eu disse: Estou cortado.
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
Invoquei o teu nome, Senhor, desde a profundeza da masmorra.
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
Ouviste a minha voz; não escondas o teu ouvido ao meu suspiro, ao meu clamor.
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
Tu te aproximaste no dia em que te invoquei; disseste: Não temas.
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
Pleiteaste, Senhor, a minha causa; remiste a minha vida.
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
Viste, Senhor, a injustiça que sofri; julga tu a minha causa.
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
Viste toda a sua vingança, todos os seus desígnios contra mim.
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
Ouviste as suas afrontas, Senhor, todos os seus desígnios contra mim,
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
os lábios e os pensamentos dos que se levantam contra mim o dia todo.
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
Observa-os ao assentarem-se e ao levantarem-se; eu sou a sua canção.
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
Tu lhes darás a recompensa, Senhor, conforme a obra das suas mãos.
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
Tu lhes darás dureza de coração, maldição tua sobre eles.
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
Na tua ira os perseguirás, e os destruirás de debaixo dos teus céus, ó Senhor.
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.