Luke 1

אחרי אשר רבים הואילו לחבר ספור המעשים אשר נאמנו בשלמות בתוכנו׃
Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
כאשר מסרום לנו הראים אתם בעיניהם מתחלה ואשר היו משרתי הדבר׃
Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
חשבתי לטוב גם אני החפש כל הדברים היטב מראשיתם לכתבם אליך בסדר תאופילוס האדיר׃
Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
למען תדע קשט האמרים אשר חנכת בם׃
Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
כהן היה בימי הורדוס מלך יהודה זכריה שמו ממשמרת אביה ולו אשה מבנות אהרן ושמה אלישבע׃
Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
ושניהם היו צדיקים לפני האלהים והלכי תם בכל מצות יהוה ובחקתיו׃
Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
ולא היה להם ילד כי אלישבע עקרה ושניהם באו בימים׃
A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
ויהי היום ויכהן לפני אלהים בסדר משמרתו׃
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
וכמשפט עבודת הכהנים יצא גורלו להקטיר קטרת ויבא אל היכל יהוה׃
Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
וכל קהל העם היו מתפללים בחוץ בעת הקטרת׃
A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
וירא אליו מלאך יהוה עמד לימין מזבח הקטרת׃
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
ויבהל זכריה בראותו אתו ואימה נפלה עליו׃
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
ויאמר אליו המלאך אל תירא זכריהו כי נשמעה תפלתך ואלישבע אשתך תלד לך בן וקראת שמו יוחנן׃
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
והיה לך לשמחה וגיל ורבים ישמחו בהולדו׃
Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
כי גדול יהיה לפני יהוה ויין ושכר לא ישתה ורוח הקדש ימלא בעודנו בבטן אמו׃
Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
ורבים מבני ישראל ישיב אל יהוה אלהיהם׃
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
והוא ילך לפניו ברוח אליהו ובגבורתו להשיב את לב אבות על בנים ואת הסוררים לתבונת הצדיקים להעמיד ליהוה עם מתקן׃
Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
ויאמר זכריה אל המלאך במה אדע זאת כי אני זקנתי ואשתי באה בימים׃
I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
ויען המלאך ויאמר אליו אני גבריאל העומד לפני האלהים ושלוח אנכי לדבר אליך ולבשרך את זאת׃
Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
והנה תאלם ולא תוכל לדבר עד היום אשר תהיה זאת תחת כי לא האמנת בדברי אשר ימלאו למועדם׃
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
והעם היה מחכה לזכריה ויתמהו כי אחר בהיכל׃
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
ויהי בצאתו לא יכל לדבר אליהם וידעו כי מראה ראה בהיכל וירמז להם ועודנו נאלם׃
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
ויהי כאשר מלאו ימי עבדתו וילך לו אל ביתו׃
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
ויהי אחרי הימים האלה ותהר אלישבע אשתו ותתחבא חמשה חדשים ותאמר׃
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
ככה עשה לי יהוה בימי פקדו אותי לאסף את חרפתי בתוך בני אדם׃
Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
ויהי בחדש הששי וישלח המלאך גבריאל מאת האלהים גלילה אל עיר אשר שמה נצרת׃
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
אל בתולה מארשה לאיש אשר שמו יוסף מבית דוד ושם הבתולה מרים׃
Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
ויבא המלאך אליה החדרה ויאמר שלום לך אשת חן יהוה עמך ברוכה את בנשים׃
I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
והיא בראותה נבהלה לדברו ותאמר בלבה מה היא הברכה הזאת׃
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
ויאמר לה המלאך אל תיראי מרים כי מצאת חן לפני האלהים׃
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
והנך הרה וילדת בן וקראת את שמו ישוע׃
A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
והוא גדול יהיה ובן עליון יקרא ויהוה אלהים יתן לו את כסא דוד אביו׃
Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
ועל בית יעקב ימלך לעולם ועד ולמלכותו אין קץ׃
A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce.
ותאמר מרים אל המלאך איך תהיה זאת ואני אינני ידעת איש׃
I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
ויען המלאך ויאמר אליה רוח הקדש תבוא עליך וגבורת עליון תצל עליך על כן גם לקדוש הילוד יקרא בן אלהים׃
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
והנה אלישבע קרובתך אשר קראו לה עקרה גם היא הרתה בן בזקנתה וזה לה החדש הששי׃
A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
כי לא יפלא מאלהים כל דבר׃
Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
ותאמר מרים הנני שפחת יהוה יהי לי כדברך ויצא מאתה המלאך׃
I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
ותקם מרים בימים ההם ותמהר ללכת ההרה אל עיר יהודה׃
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
ותבא בית זכריה ותברך את אלישבע׃
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
ויהי כשמע אלישבע את ברכת מרים וירקד הילד במעיה ותמלא אלישבע רוח הקדש׃
I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
ותקרא בקול גדול ותאמר ברוכה את בנשים וברוך פרי בטנך׃
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
ומאין לי זאת אשר אם אדני באה אלי׃
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
כי קול ברכתך בא באזני והנה רקד בשמחה הילד במעי׃
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
ואשרי המאמינה כי המלא תמלא אשר דבר לה מאת יהוה׃
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
ותאמר מרים רוממה נפשי את יהוה׃
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
ותגל רוחי באלהי ישעי׃
A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
]94-84[ אשר ראה בעני אמתו כי הנה מעתה כל הדרות יאשרוני כי גדלות עשה לי שדי וקדוש שמו׃
Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
]94-84[׃
Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
וחסדו לדור דורים על יראיו׃
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
גבורות עשה בזרעו פזר גאים במזמות לבבם׃
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
הרס נדיבים מכסאותו וירם שפלים׃
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
רעבים מלא טוב ועשירים שלח ריקם׃
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
תמך בישראל עבדו לזכר את רחמיו׃
Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
כאשר דבר אל אבותינו לאברהם ולזרעו עד עולם׃
(Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.
ותשב מרים עמה כשלשה חדשים ותשב לביתה׃
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
וימלאו ימי אלישבע ללדת ותלד בן׃
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
וישמעו שכניה וקרוביה כי הגדיל יהוה את חסדו עמה וישמחו אתה׃
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
ויהי ביום השמיני ויבאו למול את הילד ויקראו אתו זכריה על שם אביו׃
Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
ותען אמו ותאמר לא כי יוחנן יקרא׃
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
ויאמרו אליה אין איש במשפחתך אשר נקרא בשם הזה׃
I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
וירמזו אל אביו לדעת מה השם אשר יחפץ להקרא לו׃
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
וישאל לוח ויכתב עליו לאמר יוחנן שמו ויתמהו כלם׃
A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
ויפתח פיו ולשונו פתאם וידבר ויברך את האלהים׃
A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
ותפל אימה על כל שכניהם ויספר כל הדברים האלה בכל הרי יהודה׃
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
וישימו כל השמעים אל לבם לאמר מה אפוא יהיה הילד הזה ויד יהוה היתה עמו׃
A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
וימלא זכריה אביו רוח הקדש וינבא לאמר׃
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
ברוך יהוה אלהי ישראל כי פקד את עמו וישלח לו פדות׃
Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
וירם לנו קרן ישועה בבית דוד עבדו׃
A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
כאשר דבר בפי נביאיו הקדושים אשר מעולם׃
Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,
ישועה מאיבינו ומיד כל שנאינו׃
O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
לעשות חסד עם אבותינו ולזכר את ברית קדשו׃
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
את השבועה אשר נשבע לאברהם אבינו׃
Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
להצילנו מיד איבינו ולתתנו לעבדו בלי פחד׃
Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
בתמים ובצדקה לפניו כל ימי חיינו׃
V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
ואתה הילד נביא עליון תקרא כי לפני יהוה תלך לפנות את דרכיו׃
Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
לתת דעת הישועה לעמו בסליחת חטאתיהם׃
Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
ברחמי חסד אלהינו אשר בהם פקדנו הנגה ממרום׃
Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
להאיר לישבי חשך וצלמות ולהכין את רגלינו אל דרך השלום׃
Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
ויגדל הילד ויחזק ברוח ויהי במדברות עד יום הראתו אל ישראל׃
Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.