Luke 1

Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,
אחרי אשר רבים הואילו לחבר ספור המעשים אשר נאמנו בשלמות בתוכנו׃
Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,
כאשר מסרום לנו הראים אתם בעיניהם מתחלה ואשר היו משרתי הדבר׃
Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,
חשבתי לטוב גם אני החפש כל הדברים היטב מראשיתם לכתבם אליך בסדר תאופילוס האדיר׃
Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.
למען תדע קשט האמרים אשר חנכת בם׃
Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.
כהן היה בימי הורדוס מלך יהודה זכריה שמו ממשמרת אביה ולו אשה מבנות אהרן ושמה אלישבע׃
Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.
ושניהם היו צדיקים לפני האלהים והלכי תם בכל מצות יהוה ובחקתיו׃
A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.
ולא היה להם ילד כי אלישבע עקרה ושניהם באו בימים׃
I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,
ויהי היום ויכהן לפני אלהים בסדר משמרתו׃
Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.
וכמשפט עבודת הכהנים יצא גורלו להקטיר קטרת ויבא אל היכל יהוה׃
A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.
וכל קהל העם היו מתפללים בחוץ בעת הקטרת׃
Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.
וירא אליו מלאך יהוה עמד לימין מזבח הקטרת׃
A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.
ויבהל זכריה בראותו אתו ואימה נפלה עליו׃
I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.
ויאמר אליו המלאך אל תירא זכריהו כי נשמעה תפלתך ואלישבע אשתך תלד לך בן וקראת שמו יוחנן׃
Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.
והיה לך לשמחה וגיל ורבים ישמחו בהולדו׃
Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.
כי גדול יהיה לפני יהוה ויין ושכר לא ישתה ורוח הקדש ימלא בעודנו בבטן אמו׃
A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.
ורבים מבני ישראל ישיב אל יהוה אלהיהם׃
Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.
והוא ילך לפניו ברוח אליהו ובגבורתו להשיב את לב אבות על בנים ואת הסוררים לתבונת הצדיקים להעמיד ליהוה עם מתקן׃
I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.
ויאמר זכריה אל המלאך במה אדע זאת כי אני זקנתי ואשתי באה בימים׃
Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.
ויען המלאך ויאמר אליו אני גבריאל העומד לפני האלהים ושלוח אנכי לדבר אליך ולבשרך את זאת׃
A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.
והנה תאלם ולא תוכל לדבר עד היום אשר תהיה זאת תחת כי לא האמנת בדברי אשר ימלאו למועדם׃
Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.
והעם היה מחכה לזכריה ויתמהו כי אחר בהיכל׃
Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.
ויהי בצאתו לא יכל לדבר אליהם וידעו כי מראה ראה בהיכל וירמז להם ועודנו נאלם׃
I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.
ויהי כאשר מלאו ימי עבדתו וילך לו אל ביתו׃
A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:
ויהי אחרי הימים האלה ותהר אלישבע אשתו ותתחבא חמשה חדשים ותאמר׃
Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.
ככה עשה לי יהוה בימי פקדו אותי לאסף את חרפתי בתוך בני אדם׃
V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,
ויהי בחדש הששי וישלח המלאך גבריאל מאת האלהים גלילה אל עיר אשר שמה נצרת׃
Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.
אל בתולה מארשה לאיש אשר שמו יוסף מבית דוד ושם הבתולה מרים׃
I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.
ויבא המלאך אליה החדרה ויאמר שלום לך אשת חן יהוה עמך ברוכה את בנשים׃
Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.
והיא בראותה נבהלה לדברו ותאמר בלבה מה היא הברכה הזאת׃
I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.
ויאמר לה המלאך אל תיראי מרים כי מצאת חן לפני האלהים׃
A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.
והנך הרה וילדת בן וקראת את שמו ישוע׃
Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.
והוא גדול יהיה ובן עליון יקרא ויהוה אלהים יתן לו את כסא דוד אביו׃
A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce.
ועל בית יעקב ימלך לעולם ועד ולמלכותו אין קץ׃
I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?
ותאמר מרים אל המלאך איך תהיה זאת ואני אינני ידעת איש׃
A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.
ויען המלאך ויאמר אליה רוח הקדש תבוא עליך וגבורת עליון תצל עליך על כן גם לקדוש הילוד יקרא בן אלהים׃
A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.
והנה אלישבע קרובתך אשר קראו לה עקרה גם היא הרתה בן בזקנתה וזה לה החדש הששי׃
Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.
כי לא יפלא מאלהים כל דבר׃
I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.
ותאמר מרים הנני שפחת יהוה יהי לי כדברך ויצא מאתה המלאך׃
Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.
ותקם מרים בימים ההם ותמהר ללכת ההרה אל עיר יהודה׃
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.
ותבא בית זכריה ותברך את אלישבע׃
I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.
ויהי כשמע אלישבע את ברכת מרים וירקד הילד במעיה ותמלא אלישבע רוח הקדש׃
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
ותקרא בקול גדול ותאמר ברוכה את בנשים וברוך פרי בטנך׃
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?
ומאין לי זאת אשר אם אדני באה אלי׃
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.
כי קול ברכתך בא באזני והנה רקד בשמחה הילד במעי׃
A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.
ואשרי המאמינה כי המלא תמלא אשר דבר לה מאת יהוה׃
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
ותאמר מרים רוממה נפשי את יהוה׃
A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,
ותגל רוחי באלהי ישעי׃
Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
]94-84[ אשר ראה בעני אמתו כי הנה מעתה כל הדרות יאשרוני כי גדלות עשה לי שדי וקדוש שמו׃
Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,
]94-84[׃
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
וחסדו לדור דורים על יראיו׃
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
גבורות עשה בזרעו פזר גאים במזמות לבבם׃
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
הרס נדיבים מכסאותו וירם שפלים׃
Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.
רעבים מלא טוב ועשירים שלח ריקם׃
Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své
תמך בישראל עבדו לזכר את רחמיו׃
(Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.
כאשר דבר אל אבותינו לאברהם ולזרעו עד עולם׃
I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.
ותשב מרים עמה כשלשה חדשים ותשב לביתה׃
Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.
וימלאו ימי אלישבע ללדת ותלד בן׃
A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.
וישמעו שכניה וקרוביה כי הגדיל יהוה את חסדו עמה וישמחו אתה׃
Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.
ויהי ביום השמיני ויבאו למול את הילד ויקראו אתו זכריה על שם אביו׃
Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.
ותען אמו ותאמר לא כי יוחנן יקרא׃
I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.
ויאמרו אליה אין איש במשפחתך אשר נקרא בשם הזה׃
I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.
וירמזו אל אביו לדעת מה השם אשר יחפץ להקרא לו׃
A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.
וישאל לוח ויכתב עליו לאמר יוחנן שמו ויתמהו כלם׃
A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.
ויפתח פיו ולשונו פתאם וידבר ויברך את האלהים׃
Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.
ותפל אימה על כל שכניהם ויספר כל הדברים האלה בכל הרי יהודה׃
A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.
וישימו כל השמעים אל לבם לאמר מה אפוא יהיה הילד הזה ויד יהוה היתה עמו׃
Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:
וימלא זכריה אביו רוח הקדש וינבא לאמר׃
Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,
ברוך יהוה אלהי ישראל כי פקד את עמו וישלח לו פדות׃
A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,
וירם לנו קרן ישועה בבית דוד עבדו׃
Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,
כאשר דבר בפי נביאיו הקדושים אשר מעולם׃
O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,
ישועה מאיבינו ומיד כל שנאינו׃
Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,
לעשות חסד עם אבותינו ולזכר את ברית קדשו׃
Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,
את השבועה אשר נשבע לאברהם אבינו׃
Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,
להצילנו מיד איבינו ולתתנו לעבדו בלי פחד׃
V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.
בתמים ובצדקה לפניו כל ימי חיינו׃
Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,
ואתה הילד נביא עליון תקרא כי לפני יהוה תלך לפנות את דרכיו׃
Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,
לתת דעת הישועה לעמו בסליחת חטאתיהם׃
Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,
ברחמי חסד אלהינו אשר בהם פקדנו הנגה ממרום׃
Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.
להאיר לישבי חשך וצלמות ולהכין את רגלינו אל דרך השלום׃
Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.
ויגדל הילד ויחזק ברוח ויהי במדברות עד יום הראתו אל ישראל׃