II Samuel 22

И Давид говори на ГОСПОДА думите на тази песен в деня, когато ГОСПОД го избави от ръката на всичките му врагове и от ръката на Саул.

Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.

И каза: ГОСПОД е скала моя, крепост моя и избавител мой.

A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.

Бог е моя канара, на когото се уповавам, щит мой и рогът на спасението ми, висока моя кула и мое прибежище, мой спасител — Ти ме избавяш от насилие.

Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.

Ще призова ГОСПОДА, който е достоен за хвала, и ще бъда спасен от враговете си.

Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.

Защото вълните на смъртта ме обхванаха, пороите на злото ме ужасиха.

Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.

Връзките на Шеол ме обвиха, примките на смъртта ме стигнаха.

Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.

В притеснението си призовах ГОСПОДА и призовах своя Бог. От храма Си Той чу гласа ми и викът ми стигна до ушите Му.

V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.

Тогава земята се поклати и потресе, основите на небето се разлюляха и поклатиха, защото Той се разгневи.

Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

Дим се издигаше от ноздрите Му и огън от устата Му пояждаше, въглени се разпалиха от Него.

Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.

Той сведе и небесата и слезе и мрак беше под краката Му.

Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

Възседна на херувим и долетя, и се яви на крилете на вятъра.

I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.

Направи от мрака шатри около Себе Си, насъбраните води, гъсти небесни облаци.

Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.

От блясъка пред Него се разпалиха огнени въглени.

Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.

ГОСПОД прогърмя от небето и Всевишният издаде гласа Си.

Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.

Изпрати стрели и ги разпръсна, светкавица — и ги обърка.

Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.

Тогава се видяха коритата на моретата, основите на света се откриха от смъмрянето на ГОСПОДА, от духането на дъха на ноздрите Му.

I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.

Посегна от горе, взе ме, извлече ме от големи води.

Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.

Избави ме от силния ми враг, от онези, които ме мразеха, защото бяха по-силни от мен.

Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

Те ме стигнаха в деня на бедствието ми, но ГОСПОД ми стана подкрепа.

Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

И Той ме изведе на широко, освободи ме, защото благоволи в мен.

Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.

ГОСПОД ми отдаде според правдата ми, според чистотата на ръцете ми ми отплати,

Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.

защото пазих пътищата на ГОСПОДА и не се отклоних от моя Бог в безбожие;

Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

защото всичките Му правила бяха пред мен, и наредбите Му — не се отдалечих от тях;

Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.

и непорочен бях пред Него и се опазих от беззаконието си.

A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.

И ГОСПОД ми отплати според правдата ми, според чистотата ми пред очите Му.

Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.

Към милостивия милостив ще се покажеш, към непорочния непорочен ще се покажеш,

Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.

към чистия чист ще се покажеш, а към кривия противен ще се покажеш.

K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

И потиснат народ Ти ще спасиш, но очите Ти са против гордите, Ти ги унижаваш.

Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.

Ти си мой светилник, ГОСПОДИ; ГОСПОД озарява тъмнината ми.

Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.

Защото с Теб разбивам полк, с моя Бог прескачам стена.

Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.

Бог — пътят Му е съвършен, словото на ГОСПОДА е изпитано, Той е щит за всички, които се уповават на Него.

Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.

Защото кой е Бог освен ГОСПОД? И кой е канара освен нашия Бог?

Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?

Бог е силната ми крепост и води съвършено пътя ми.

Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.

Прави краката ми като на елените и ме поставя на височините ми.

Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.

Учи ръцете ми да воюват и ръцете ми опъват бронзов лък.

Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.

И Ти ми даде щита на спасението Си и снизхождението Ти ме възвеличи.

Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.

Ти разшири стъпките ми под мен и краката ми не се подхлъзнаха.

Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.

Гоних враговете си и ги изтребих, и не се върнах, докато не се довършиха.

Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.

Довърших ги и ги разбих, и не се вдигнаха, и паднаха под краката ми.

Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.

И Ти ме препаса със сила за бой, повали под мен онези, които се надигат против мен.

Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.

Обърна към мен гърба на враговете ми, унищожих онези, които ме мразеха.

Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.

Огледаха се, но нямаше кой да ги спаси, към ГОСПОДА, но не им отговори.

Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

И аз ги стрих като земния прах, смачках ги и ги стъпках като уличната кал.

I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.

И Ти ме избави от разприте на народа ми, запази ме за глава на народите; народ, който не познавах, ми слугува.

Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.

Чужденци ми се покоряват лицемерно; щом чуха, ми се подчиниха.

Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.

Чужденци отслабват и излизат разтреперени от крепостите си.

Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.

Жив е ГОСПОД, и благословена канарата ми! И да се възвиси Бог, канарата на спасението ми,

Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,

Бог, който отмъсти за мен и покори под мен народите,

Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.

и който ме изведе отсред враговете ми. Да, Ти ме извиси над онези, които се надигнаха против мен, избави ме от насилника.

Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.

Затова, ГОСПОДИ, ще Те славя сред народите и Името Ти ще възпея.

Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.

Ти правиш велики спасенията на царя Си и оказваш милост на помазаника Си, на Давид и на потомството му до века.

Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.