II Samuel 22

RAB, Davut’u bütün düşmanlarının ve Saul’un elinden kurtardığı gün Davut RAB’be şu ezgiyi okudu.

Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.

Şöyle dedi: “RAB benim kayam, sığınağım, kurtarıcımdır,

A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.

Tanrım, kayamdır, O’na sığınırım, Kalkanım, güçlü kurtarıcım, Korunağım, sığınacak yerimdir. Kurtarıcım, zorbalıktan beni sen kurtarırsın!

Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.

Övgüye değer RAB’be seslenir, Kurtulurum düşmanlarımdan.

Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.

Çünkü ölüm dalgaları beni kuşattı, Yıkım selleri bastı,

Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.

Ölüler diyarının bağları sardı, Ölüm tuzakları çıktı karşıma.

Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.

Sıkıntı içinde RAB’be yakardım, Tanrım’a seslendim. Tapınağından sesimi duydu, Haykırışım kulaklarına ulaştı.

V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.

O zaman yeryüzü sarsılıp sallandı, Titreyip sarsıldı göklerin temelleri, Çünkü RAB öfkelenmişti.

Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

Burnundan duman yükseldi, Ağzından kavurucu ateş Ve korlar fışkırdı.

Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.

Kara buluta basarak Gökleri yarıp indi.

Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

Bir Keruv’a binip uçtu, Rüzgarın kanatları üstünde belirdi.

I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.

Karanlığı örtündü, Kara bulutları kendine çardak yaptı.

Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.

Varlığının parıltısından Korlar savruluyordu.

Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.

RAB göklerden gürledi, Duyurdu sesini Yüceler Yücesi.

Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.

Savurup oklarını düşmanlarını dağıttı, Şimşek çaktırarak onları şaşkına çevirdi.

Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.

RAB’bin azarlamasından, Burnundan çıkan güçlü soluktan, Denizin dibi göründü, Yeryüzünün temelleri açığa çıktı.

I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.

RAB yukarıdan elini uzatıp tuttu, Çıkardı beni derin sulardan.

Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.

Beni zorlu düşmanımdan, Benden nefret edenlerden kurtardı, Çünkü onlar benden daha güçlüydü.

Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

Felaket günümde karşıma dikildiler, Ama RAB bana destek oldu.

Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

Beni huzura kavuşturdu, Kurtardı, çünkü benden hoşnut kaldı.

Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.

RAB doğruluğumun karşılığını verdi, Beni temiz ellerime göre ödüllendirdi.

Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.

Çünkü RAB’bin yolunda yürüdüm, Tanrım’dan uzaklaşarak kötülük yapmadım.

Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

O’nun bütün ilkelerini göz önünde tuttum, Kurallarından ayrılmadım.

Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.

O’nun önünde kusursuzdum, Suç işlemekten sakındım.

A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.

Bu yüzden RAB beni doğruluğuma Ve gözünde pak yaşayışıma göre ödüllendirdi.

Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.

Sadık kuluna sadakat gösterir, Kusursuz olana kusursuz davranırsın.

Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.

Pak olanla pak olur, Eğriye eğri davranırsın.

K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

Alçakgönüllüleri kurtarır, Gururluları gözler, gururunu kırarsın.

Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.

Ya RAB, ışığım sensin! Karanlığımı aydınlatırsın.

Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.

Desteğinle akıncılara saldırır, Seninle surları aşarım, Tanrım.

Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.

Tanrı’nın yolu kusursuzdur, RAB’bin sözü arıdır. O kendisine sığınan herkesin kalkanıdır.

Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.

Var mı RAB’den başka tanrı? Tanrımız’dan başka kaya var mı?

Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?

Sığınağım Tanrı’dır, Yolumu doğru kılan O’dur.

Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.

[] Ayaklar verdi bana, geyiklerinki gibi, Doruklarda tutar beni.

Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.

Bana savaşmayı öğretti, Kollarımla tunç bir yayı gereyim diye.

Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.

Bana zafer kalkanını bağışlarsın, Alçakgönüllülüğün beni yüceltir.

Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.

Bastığım yerleri genişletirsin, Burkulmaz bileklerim.

Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.

Düşmanlarımı kovalayıp yok ettim, Hepsi yok olmadan geri dönmedim.

Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.

Onları ezip yok ettim, kalkamaz oldular, Ayaklarımın altına serildiler.

Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.

Savaş için beni güçle donattın, Bana başkaldıranları önümde yere serdin.

Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.

Düşmanlarımı kaçmak zorunda bıraktın, Benden nefret edenleri yok ettim.

Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.

Feryat ettiler, ama kurtaran çıkmadı; RAB’bi çağırdılar, ama O yanıt vermedi.

Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

Yerin tozu gibi onları ezdim, Sokak çamuru gibi ayağımın altında çiğnedim.

I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.

Halkımın çekişmelerinden beni kurtardın, Uluslara önder olarak beni korudun, Tanımadığım halklar bana kulluk ediyor.

Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.

Yabancılar bana boyun eğiyor, Duyar duymaz sözümü dinliyorlar.

Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.

Yabancıların betleri benizleri attı, Titreyerek çıkıyorlar kalelerinden.

Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.

RAB yaşıyor! Kayam’a övgüler olsun! Yücelsin kurtarıcım, Kayam Tanrım!

Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,

O’dur öcümü alan, Halkları bana bağımlı kılan.

Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.

Düşmanlarımdan kurtarır, Başkaldıranlardan üstün kılar beni, Zorbaların elinden alır.

Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.

[] Bunun için uluslar arasında sana şükredeceğim, ya RAB, Adını ilahilerle öveceğim.

Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.

RAB kralını büyük zaferlere ulaştırır, Meshettiği krala, Davut’a ve soyuna Sonsuza dek sevgi gösterir.”

Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.