Psalms 105

 Tacken HERREN,      åkallen hans namn,  gören hans gärningar kunniga bland folken.

Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.

 Sjungen till hans ära,      lovsägen honom,  talen om alla hans under.

Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.

 Berömmen eder av hans heliga namn;  glädje sig av hjärtat      de som söka HERREN.

Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.

 Frågen efter HERREN och hans makt,  söken hans ansikte beständigt.

Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.

 Tänken på de underbara verk som han har gjort,  på hans under och hans muns domar,

Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,

 I Abrahams, hans tjänares, säd,  I Jakobs barn, hans utvalda.

Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.

 Han är HERREN, vår Gud;  över hela jorden gå hans domar.

Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.

 Han tänker evinnerligen på sitt förbund,  intill tusen släkten på vad han har stadgat,

Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,

 på det förbund han slöt med Abraham  och på sin ed till Isak.

Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.

 Han fastställde det för Jakob till en stadga,  för Israel till ett evigt förbund;

Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,

 han sade: »Åt dig vill jag giva Kanaans land,  det skall bliva eder arvedels lott.»

Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,

 Då voro de ännu en liten hop,  de voro ringa och främlingar därinne.

Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.

 Och de vandrade åstad ifrån folk till folk,  ifrån ett rike bort till ett annat.

Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.

 Han tillstadde ingen att göra dem skada,  han straffade konungar för deras skull:

Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:

 »Kommen icke vid mina smorda,  och gören ej mina profeter något ont.»

Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.

 Och när han bjöd hungersnöd komma över landet  och fördärvade allt deras livsuppehälle,

Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,

 då sände han åstad en man framför dem:  Josef blev såld till träl.

Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.

 Man slog hans fötter i bojor,  i järn fick han ligga fjättrad,

Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,

 till den tid då hans ord uppfylldes,  då HERRENS tal bevisade hans oskuld.

Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.

 Då sände konungen och lät släppa honom lös,  folkens behärskare gav honom fri.

Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.

 Han satte honom till herre över sitt hus,  till att råda över all hans egendom;

Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,

 han skulle binda hans furstar efter sin vilja  och lära hans äldste vishet.

Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.

 Och Israel kom till Egypten,  Jakob blev en gäst i Hams land.

Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.

 Och HERREN gjorde sitt folk mycket fruktsamt  och mäktigare än dess ovänner voro,

Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.

 de vilkas hjärtan han vände till att hata hans folk,  till att lägga onda råd mot hans tjänare.

Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.

 Han sände Mose, sin tjänare,  och Aron, som han hade utvalt.

I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.

 De gjorde hans tecken ibland dem  och under i Hams land.

Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.

 Han sände mörker och lät allt bliva mörkt;  och de stodo icke emot hans ord.

Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.

 Han förvandlade deras vatten till blod  och lät så deras fiskar dö.

Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.

 Deras land kom att vimla av paddor,  ända in i deras konungars kamrar.

Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.

 Han bjöd, och flugsvärmar kommo,  mygg i hela deras land.

Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.

 Han gav dem hagel för regn,  eldslågor sände han i deras land.

Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,

 Och han slog deras vinträd och fikonträd  och bröt sönder träden i deras land.

Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.

 Han bjöd, och gräshoppor kommo,  och gräsmaskar i tallös mängd.

Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.

 De åto upp alla örter i deras land,  de åto upp frukten på deras mark.

I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.

 Och han slog allt förstfött i deras land,  förstlingen av all deras kraft.

Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.

 Så förde han dem ut, med silver och guld,  och i hans stammar var ingen som stapplade.

Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.

 Egyptierna gladde sig, när de drogo ut;  ty förskräckelse för Israel hade fallit över dem.

Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.

 Han bredde ut ett moln till skygd,  och en eld för att lysa om natten.

Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.

 De begärde, då lät han vaktlar komma,  och med bröd från himmelen mättade han dem.

K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.

 Han öppnade klippan, och vatten flödade;  det gick genom öknen såsom en ström.

Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.

 Ty han tänkte på sitt heliga ord,  på sin tjänare Abraham.

Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.

 Så förde han ut sitt folk med fröjd,  med jubel dem som han hade utvalt.

Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.

 Han gav åt dem hedningarnas länder,  och folkens förvärv fingo de till besittning,

A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,

 för att de skulle hålla hans stadgar  och taga hans lagar i akt.  Halleluja!

Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.