Psalms 89

(En Maskil af Ezraitten Etan.) Om HERRENs, Nåde vil jeg evigt synge, fra Slægt til Slægt med min Mund forkynde din Trofasthed.

Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.

Thi du har sagt: "En evig Bygning er Nåden!" I Himlen har du grundfæstet din Trofasthed.

O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.

Jeg sluttede en Pagt med min udvalgte, tilsvor David, min Tjener:

Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:

"Jeg lader din Sæd bestå for evigt, jeg bygger din Trone fra Slægt til Slægt!" - Sela.

Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,

Og Himlen priser dit Under, HERRE, din Trofasthed i de Helliges Forsamling.

Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.

Thi hvem i Sky er HERRENs Lige, hvo er som HERREN iblandt Guds Sønner?

Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.

En forfærdelig Gud i de Helliges Kreds, stor og frygtelig over alle omkring ham.

Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?

HERRE, Hærskarers Gud, hvo er som du? HERRE, din Nåde og Trofasthed omgiver dig.

Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.

Du mestrer Havets Overmod; når Bølgerne bruser, stiller du dem.

Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.

Du knuste Rahab som en fældet Kriger, splitted dine Fjender med vældig Arm.

Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.

Din er Himlen, og din er Jorden, du grundede Jorderig med dets Fylde.

Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.

Norden og Sønden skabte du, Tabor og Hermon jubler over dit Navn.

Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.

Du har en Arm med Vælde, din Hånd er stærk, din højre løftet.

Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.

Retfærd og Ret er din Trones Grundvold, Nåde og Sandhed står for dit Åsyn.

Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.

Saligt det Folk, der kender til Frydesang, vandrer, HERRE, i dit Åsyns Lys!

Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.

De lovsynger Dagen igennem dit Navn, ophøjes ved din Retfærdighed.

Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.

Thi du er vor Styrkes Stolthed, du løfter vort Horn ved din Yndest;

Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.

thi vort Skjold er hos HERREN, vor Konge er Israels Hellige!

Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.

Du taled engang i et Syn til dine fromme : "Krone satte jeg på en Helt, ophøjed en Yngling af Folket;

Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.

jeg har fundet David, min Tjener, salvet ham med min hellige Olie;

Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.

thi min Hånd skal holde ham fast, og min Arm skal give ham Styrke.

Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.

Ingen Fjende skal overvælde ham, ingen Nidding trykke ham ned;

A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.

jeg knuser hans Fjender foran ham og nedstøder dem, der bader ham;

Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.

med ham skal min Trofasthed og Miskundhed være, hans Horn skal løfte sig ved mit Navn;

Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.

jeg lægger Havet under hans Hånd og Strømmene under hans højre;

Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.

mig skal han kalde: min Fader, min Gud og min Frelses Klippe.

A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.

Jeg gør ham til førstefødt, den største blandt Jordens Konger;

On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.

jeg bevarer for evigt min Miskundhed mod ham, min Pagt skal holdes ham troligt;

Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.

jeg lader hans Æt bestå for evigt, hans Trone, så længe Himlen er til.

Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.

Hvis hans Sønner svigter min Lov og ikke følger mine Lovbud,

Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.

hvis de bryder min Vedtægt og ikke holder mit Bud,

Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,

da hjemsøger jeg deres Synd med Ris, deres Brøde med hårde Slag;

Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:

men min Nåde tager jeg ikke fra ham, min Trofasthed svigter jeg ikke;

Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,

jeg bryder ikke min Pagt og ændrer ej mine Læbers Udsagn.

Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.

Ved min Hellighed svor jeg een Gang for alle - David sviger jeg ikke:

Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.

Hans Æt skal blive for evigt, hans Trone for mig som Solen,

Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,

stå fast som Månen for evigt, og Vidnet på Himlen er sanddru, - Sela.

Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,

Men du har forstødt og forkastet din Salvede og handlet i Vrede imod ham;

Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.

Pagten med din Tjener har du brudt, vanæret hans Krone og trådt den i Støvet;

Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.

du har nedbrudt alle hans Mure, i Grus har du lagt hans Fæstninger;

Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.

alle vejfarende plyndrer ham, sine Naboer blev han til Spot.

Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.

Du har løftet hans Uvenners højre og glædet alle hans Fjender;

Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.

hans Sværd lod du vige for Fjenden, du holdt ham ej oppe i Kampen;

Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.

du vristed ham Staven af Hænde og styrted hans Trone til Jorden,

Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.

afkorted hans Ungdoms Dage og hylled ham ind i Skam. - Sela.

Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.

Hvor længe vil du skjule dig, HERRE, for evigt, hvor længe skal din Vrede lue som Ild?

Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.

Herre, kom i Hu, hvad Livet er, til hvilken Tomhed du skabte hvert Menneskebarn!

Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?

Hvo bliver i Live og skuer ej Død, hvo frelser sin sjæl fra Dødsrigets Hånd? - Sela.

Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?

Hvor er din fordums Nåde, Herre, som du i Trofasthed tilsvor David?

Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.

Kom, Herre, din Tjeners Skændsel i Hu, at jeg bærer Folkenes Spot i min Favn,

Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.

hvorledes dine Fjender håner, HERRE, hvorledes de håner din Salvedes Fodspor.

Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,

Lovet være HERREN i Evighed, Amen, Amen!

Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]