Job 39

numquid nosti tempus partus hibicum in petris vel parturientes cervas observasti

Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?

dinumerasti menses conceptus earum et scisti tempus partus earum

Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?

incurvantur ad fetum et pariunt et rugitus emittunt

Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?

separantur filii earum pergunt ad pastum egrediuntur et non revertuntur ad eas

Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?

quis dimisit onagrum liberum et vincula eius quis solvit

Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?

cui dedi in solitudine domum et tabernacula eius in terra salsuginis

Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.

contemnit multitudinem civitatis clamorem exactoris non audit

Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.

circumspicit montes pascuae suae et virentia quaeque perquirit

To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.

numquid volet rinoceros servire tibi aut morabitur ad praesepe tuum

Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?

numquid alligabis rinocerota ad arandum loro tuo aut confringet glebas vallium post te

Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?

numquid fiduciam habebis in magna fortitudine eius et derelinques ei labores tuos

Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?

numquid credes ei quoniam reddat sementem tibi et aream tuam congreget

Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?

pinna strutionum similis est pinnis herodii et accipitris

Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?

quando derelinquit in terra ova sua tu forsitan in pulvere calefacis ea

A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,

obliviscitur quod pes conculcet ea aut bestiae agri conterant

Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?

duratur ad filios suos quasi non sint sui frustra laboravit nullo timore cogente

Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.

privavit enim eam Deus sapientia nec dedit illi intellegentiam

Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.

cum tempus fuerit in altum alas erigit deridet equitem et ascensorem eius

Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.

numquid praebebis equo fortitudinem aut circumdabis collo eius hinnitum

Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?

numquid suscitabis eum quasi lucustas gloria narium eius terror

Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.

terram ungula fodit exultat audacter in occursum pergit armatis

Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.

contemnit pavorem nec cedit gladio

Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,

super ipsum sonabit faretra vibrabit hasta et clypeus

Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.

fervens et fremens sorbet terram nec reputat tubae sonare clangorem

S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.

ubi audierit bucinam dicet va procul odoratur bellum exhortationem ducum et ululatum exercitus

Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.

numquid per sapientiam tuam plumescit accipiter expandens alas suas ad austrum

Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?

aut ad praeceptum tuum elevabitur aquila et in arduis ponet nidum suum

Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?

in petris manet et in praeruptis silicibus commoratur atque inaccessis rupibus

Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,

inde contemplatur escam et de longe oculi eius prospiciunt

Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.

pulli eius lambent sanguinem et ubicumque cadaver fuerit statim adest

Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest. [ (Job 39:31) A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl: ] [ (Job 39:32) Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to. ] [ (Job 39:33) Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl: ] [ (Job 39:34) Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá. ] [ (Job 39:35) Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati. ]