Psalms 106

Halleluja! Lov Herren, thi han er god, thi hans miskundhed varer evindelig!

Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.

Hvo kan opregne Herrens vældige gerninger, finde ord til at kundgøre al hans pris?

Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?

Salige de, der holder på ret, som altid øver retfærdighed!

Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.

Husk os, Herre, når dit folk finder nåde, lad os få godt af din frelse,

Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,

at vi må se dine udvalgtes lykke, glæde os ved dit folks glæde og med din arvelod prise vor lykke!

Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.

Vi syndede som vore Fædre, handlede ilde og gudløst.

Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.

Vore Fædre i Ægypten ænsede ej dine Undere, kom ikke din store Miskundhed i Hu, stod den Højeste imod ved det røde Hav.

Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.

Dog frelste han dem for sit Navns Skyld, for at gøre sin Vælde kendt;

A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.

han trued det røde Hav, og det tørrede ud, han førte dem gennem Dybet som gennem en Ørk;

Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.

han fried dem af deres Avindsmænds Hånd og udløste dem fra Fjendens Hånd;

A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.

Vandet skjulte dem, som trængte dem, ikke een blev tilbage af dem;

V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.

da troede de på hans Ord og kvad en Sang til hans Pris.

A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,

Men de glemte snart hans Gerninger, biede ej på hans Råd;

Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;

de grebes af Attrå i Ørkenen, i Ødemarken fristed de Gud;

Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.

så gav han dem det, de kræved og sendte dem Lede i Sjælen.

I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.

De bar Avind mod Moses i Lejren, mod Aron, HERRENs hellige;

Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,

Jorden åbned sig, slugte Datan, lukked sig over Abirams Flok;

Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.

Ilden rasede i deres Flok, Luen brændte de gudløse op.

A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.

De lavede en Kalv ved Horeb og tilbad det støbte Billed;

Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.

de byttede deres Herlighed bort for et Billed af en Okse, hvis Føde er Græs;

A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,

de glemte Gud, deres Frelser, som øvede store Ting i Ægypten,

Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.

Undere i Kamiternes Land, frygtelige Ting ved det røde Hav.

A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.

Da tænkte han på at udrydde dem, men Moses, hans udvalgte Mand, stilled sig i Gabet for hans Åsyn for at hindre, at hans Vrede lagde øde.

Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.

De vraged det yndige Land og troede ikke hans Ord,

Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.

men knurrede i deres Telte og hørte ikke på HERREN;

A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.

da løfted han Hånden og svor at lade dem falde i Ørkenen,

A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,

splitte deres Sæd blandt Folkene, sprede dem rundt i Landene.

A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.

De holdt til med Ba'al-Peor og åd af de dødes Ofre;

Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.

de krænked ham med deres Gerninger, og Plage brød løs iblandt dem.

A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,

Da stod Pinehas frem og holdt Dom, og Plagen blev bragt til at standse,

Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.

og det regnedes ham til Retfærdighed fra Slægt til Slægt, evindelig.

Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.

De vakte hans Vrede ved Meribas Vand, og for deres Skyld gik det Moses ilde;

Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.

thi de stod hans Ånd imod, og han talte uoverlagte Ord.

Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.

De udryddede ikke de Folk, som HERREN havde sagt, de skulde,

K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,

med Hedninger blandede de sig og gjorde deres Gerninger efter;

Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,

deres Gudebilleder dyrkede de, og disse blev dem en Snare;

A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.

til Dæmonerne ofrede de, og det både Sønner og Døtre;

Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.

de udgød uskyldigt Blod, deres Sønners og Døtres Blod, som de ofred til Kana'ans Guder, og Landet blev smittet ved Blod;

A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.

de blev urene ved deres Gerninger, bolede ved deres idrætter.

I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.

Da blev HERREN vred på sit Folk og væmmedes ved sin Arv;

Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.

han gav dem i Folkenes Hånd, deres Avindsmænd blev deres Herrer;

A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,

deres Fjendervoldte dem Trængsel, de kuedes under deres Hånd.

A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.

Han frelste dem Gang på Gang, men de stod egensindigt imod og sygnede hen i Brøden;

Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.

dog så han til dem i Trængslen, så snart han hørte dem klage;

A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.

han kom sin Pagt i Hu og ynkedes efter sin store Miskundhed;

Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,

han lod dem finde Barmhjertighed hos alle, der tog dem til Fange.

Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.

Frels os, HERRE vor Gud, du samle os sammen fra Folkene, at vi må love dit hellige Navn, med Stolthed synge din Pris.

Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.

Lovet være HERREN, Israels Gud, fra Evighed og til Evighed! Og alt Folket svare Amen!

Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.