Proverbs 16

Čovjek snuje u srcu, a od Jahve je što će jezik odgovoriti.

Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

Čovjeku se svi njegovi putovi čine čisti, a Jahve ispituje duhove.

Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.

Prepusti Jahvi svoja djela, i tvoje će se namisli ostvariti.

Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.

Jahve je sve stvorio u svoju svrhu, pa i opakoga za dan zli.

Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

Mrzak je Jahvi svatko ohola duha: takav zaista ne ostaje bez kazne.

Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

Ljubavlju se i vjernošću pomiruje krivnja, i strahom se Gospodnjim uklanja zlo.

Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.

Kad su Jahvi mili putovi čovječji, i neprijatelje njegove miri s njim.

Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

Bolje je malo s pravednošću nego veliki dohoci s nepravdom.

Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.

Srce čovječje smišlja svoj put, ali Jahve upravlja korake njegove.

Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.

Proročanstvo je na usnama kraljevim: u osudi se njegova usta neće ogriješiti.

Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.

Mjere i tezulje pripadaju Jahvi; njegovo su djelo i svi utezi.

Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.

Mrsko je kraljevima počiniti opačinu, jer se pravdom utvrđuje prijestolje.

Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.

Mile su kraljevima usne pravedne i oni ljube onog koji govori pravo.

Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.

Jarost je kraljeva vjesnik smrti ali je mudar čovjek ublaži.

Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.

U kraljevu je vedru licu život, i njegova je milost kao oblak s kišom proljetnom.

V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.

Probitačnije je steći mudrost nego zlato, i stjecati razbor dragocjenije je nego srebro.

Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

Životni je put pravednih: kloniti se zla, i tko pazi na svoj put, čuva život svoj.

Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.

Pred slomom ide oholost i pred padom uznositost.

Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.

Bolje je biti krotak s poniznima nego dijeliti plijen s oholima.

Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.

Tko pazi na riječ, nalazi sreću, i tko se uzda u Jahvu, blago njemu.

Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.

Mudar srcem naziva se razumnim i prijazne usne uvećavaju znanje.

Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

Izvor je životni razum onima koji ga imaju, a ludima je kazna njihova ludost.

Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.

Mudračev duh urazumljuje usta njegova, na usnama mu znanje umnožava.

Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.

Saće meda riječi su ljupke, slatke duši i lijek kostima.

Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.

Neki se put čini čovjeku prav, a na kraju vodi k smrti.

Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.

Radnikova glad radi za nj; jer ga tjeraju usta njegova.

Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.

Bezočnik pripravlja samo zlo i na usnama mu je oganj plameni.

Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.

Himben čovjek zameće svađu i klevetnik razdor među prijatelje.

Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

Nasilnik zavodi bližnjega svoga i navodi ga na rđav put.

Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.

Tko očima namiguje, himbu smišlja, a tko usne stišće, već je smislio pakost.

Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.

Sijede su kose prekrasna kruna, nalaze se na putu pravednosti.

Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.

Tko se teško srdi, bolji je od junaka, i tko nad sobom vlada, bolji je od osvojitelja grada.

Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

U krilo plašta baca se kocka, ali je od Jahve svaka odluka.

Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.