Proverbs 15

Blag odgovor ublažava jarost, a riječ osorna uvećava srdžbu.
Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
Jezik mudrih ljudi proslavlja znanje, a usta bezumnih prosipaju ludost.
Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
Oči su Jahvine na svakome mjestu i budno motre i zle i dobre.
Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
Blaga je besjeda drvo života, a pakosna je rana duhu.
Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
Luđak prezire pouku oca svog, a tko ukor prima, pametno čini.
Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
U pravednikovoj je kući mnogo blaga, a opaki zarađuje propast svoju.
V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
Usne mudrih siju znanje, a srce je bezumnika nepostojano.
Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
Žrtva opakog mrska je Jahvi, a mila mu je molitva pravednika.
Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
Put opakih Jahvi je mrzak, a mio mu je onaj koji ide za pravicom.
Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
Oštra kazna čeka onog tko ostavlja pravi put, a umrijet će tko mrzi ukor.
Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
I Šeol i Abadon stoje pred Jahvom, a nekmoli srca sinova ljudskih.
Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?
Podsmjevač ne ljubi onog tko ga kori: on se ne druži s mudrima.
Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
Veselo srce razvedrava lice, a bol u srcu tjeskoba je duhu.
Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
Razumno srce traži znanje, a bezumnička se usta bave ludošću.
Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
Svi su dani bijednikovi zli, a komu je srce sretno, na gozbi je bez prestanka.
Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
Bolje je malo sa strahom Gospodnjim nego veliko blago i s njime nemir.
Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
Bolji je obrok povrća gdje je ljubav nego od utovljena vola gdje je mržnja.
Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
Gnjevljiv čovjek zameće svađu, a ustrpljiv utišava raspru.
Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
Put je ljenivčev kao glogov trnjak, a utrta je staza pravednika.
Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
Mudar sin veseli oca, a bezumnik prezire majku svoju.
Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
Ludost je veselje nerazumnomu, a razuman čovjek pravo hodi.
Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
Ne uspijevaju nakane kad nema vijećanja, a ostvaruju se gdje je mnogo savjetnika.
Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
Čovjek se veseli odgovoru usta svojih, i riječ u pravo vrijeme - kako je ljupka!
Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Razumnu čovjeku put života ide gore, da izmakne carstvu smrti koje je dolje.
Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.
Jahve ruši kuću oholima, a postavlja među udovici.
Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
Mrske su Jahvi zle misli, a dobrostive riječi mile su mu.
Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
Tko se grabežu oda, razara svoj dom, a tko mrzi mito, živjet će.
Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
Pravednikovo srce smišlja odgovor, a opakomu usta govore zlobom.
Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
Daleko je Jahve od opakih, a uslišava molitvu pravednih.
Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
Bistar pogled razveseli srce i radosna vijest oživi kosti.
To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
Uho koje posluša spasonosan ukor prebiva među mudracima.
Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
Tko odbaci pouku, prezire vlastitu dušu, a tko posluša ukor, stječe razboritost.
Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
Strah je Gospodnji škola mudrosti, jer pred slavom ide poniznost.
Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.