Luke 22

Det osyrade brödets högtid, som ock kallas påsk, var nu nära.
Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
Och översteprästerna och de skriftlärde sökte efter tillfälle att röja honom ur vägen. De fruktade nämligen för folket.
I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
Men Satan for in i Judas, som kallades Iskariot, och som var en av de tolv.
Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
Denne gick bort och talade med översteprästerna och befälhavarna för tempelvakten om huru han skulle överlämna honom åt dem.
A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
Då blevo de glada och förklarade sig villiga att giva honom en summa penningar.
I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
Och han gick in på deras anbud och sökte sedan efter lägligt tillfälle att förråda honom åt dem, utan att någon folkskockning uppstod.
A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
Så kom nu den dag i det osyrad brödets högtid, då man skulle slakta påskalammet.
Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
Då sände han åstad Petrus och Johannes och sade: »Gån åstad och reden till åt oss, så att vi kunna äta påskalammet.»
I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
De frågade honom: Var vill du att vi skola reda till det?»
A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
Han svarade dem: När I kommen in i staden, skolen I möta en man som bär en kruka vatten. Följen honom till det hus där han går in.
On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
Och sägen till husbonden i det huset: 'Mästaren frågar dig: Var finnes härbärget där jag skall äta påskalammet med mina lärjungar?'
A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
Då skall han visa eder en stor sal i övre våningen, ordnad för måltid; reden till där.»
A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
Och de gingo åstad och funno det så som han hade sagt dem; och de redde till påskalammet.
I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
Och när stunden var inne, lade han sig till bords, och apostlarna med honom.
A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Och han sade till dem: »Jag har högeligen åstundat att äta detta påskalamm med eder, förrän mitt lidande begynner;
I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
ty jag säger eder att jag icke mer skall fira denna högtid, förrän den kommer till fullbordan i Guds rike.»
Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
Och han lät giva sig en kalk och tackade Gud och sade: »Tagen detta och delen eder emellan;
A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
ty jag säger eder att jag härefter icke, förrän Guds rike kommer, skall dricka av det som kommer från vinträd.»
Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
Sedan tog han ett bröd och tackade Gud och bröt det och gav åt dem och sade: »Detta är min lekamen, som varder utgiven för eder. Gören detta till min åminnelse.»
A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Sammalunda tog han ock kalken, efter måltiden, och sade: »Denna kalk är det nya förbundet, i mitt blod, som varder utgjutet för eder.
Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
Men se, den som förråder mig, hans hand är med mig på bordet.
Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
Ty Människosonen skall gå bort, såsom förut är bestämt; men ve den människa genom vilken han bliver förrådd!»
A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
Och de begynte tala med varandra om vilken av dem det väl kunde vara som skulle göra detta.
Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
En tvist uppstod ock mellan dem om vilken av dem som skulle räknas för den störste.
Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
Då sade han till dem: »Konungarna uppträda mot sina folk såsom härskare, och de som hava myndighet över folken låta kalla sig 'nådige herrar'.
On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
Men så är det icke med eder; utan den som är störst bland eder, han vare såsom den yngste, och den som är den förnämste, han vare såsom en tjänare.
Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
Ty vilken är större: den som ligger till bords eller den som tjänar? Är det icke den som ligger till bords? Och likväl är jag här ibland eder såsom en tjänare. --
Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Men I ären de som hava förblivit hos mig i mina prövningar;
Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
och såsom min Fader har överlåtit konungslig makt åt mig, så överlåter jag likadan makt åt eder,
A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
så att I skolen få äta och dricka vid mitt bord i mitt rike och sitta på troner såsom domare över Israels tolv släkter.
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Simon, Simon! Se, Satan har begärt att få eder i sitt våld, för att kunna sålla eder såsom vete;
I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
men jag har bett för dig, att din tro icke må bliva om intet. Och när du en gång har omvänt dig, så styrk dina bröder.»
Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
Då sade han till honom: »Herre, jag är redo att med dig både gå i fängelse och gå i döden.»
A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
Men han svarade: »Jag säger dig, Petrus: I dag skall icke hanen gala, förrän du tre gånger har förnekat mig och sagt att du icke känner mig.»
On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
Ytterligare sade han till dem: »När jag sände eder åstad utan penningpung, utan ränsel, utan skor, icke fattades eder då något?» De svarade: »Intet.»
I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Då sade han till dem: »Nu åter må den som har en penningpung taga den med sig, och den som har en ränsel, han göre sammalunda; och den som icke har något svärd, han sälje sin mantel och köpe sig ett sådant.
Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
Ty jag säger eder att på mig måste fullbordas detta skriftens ord: 'Han blev räknad bland ogärningsmän'. Ja, det som är förutsagt om mig, det går nu i fullbordan»
Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
Då sade de: »Herre, se här äro två svärd.» Han svarade dem: »Det är nog.»
Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
Och han gick ut och begav sig till Oljeberget, såsom hans sed var; och hans lärjungar följde honom.
A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Men när han hade kommit till platsen, sade han till dem: »Bedjen att I icke mån komma i frestelse.»
A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Sedan gick han bort ifrån dem, vid pass ett stenkast, och föll ned på sina knän och bad
A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
och sade: »Fader, om det är din vilja, så tag denna kalk ifrån mig. Dock, ske icke min vilja, utan din.»
Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
Då visade sig för honom en ängel från himmelen, som styrkte honom.
I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
Men han hade kommit i svår ångest och bad allt ivrigare, och hans svett blev såsom blodsdroppar, som föllo ned på jorden.
A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
När han sedan stod upp från bönen och kom tillbaka till lärjungarna, fann han dem insomnade av bedrövelse.
A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
Då sade han till dem: »Varför soven I? Stån upp, och bedjen att I icke mån komma i frestelse.»
I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Och se, medan han ännu talade, kom en folkskara; och en av de tolv, den som hette Judas, gick framför dem. Och han trädde fram till Jesus för att kyssa honom.
A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Men Jesus sade till honom: »Judas, förråder du Människosonen med en kyss?»
Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
Då nu de som voro med Jesus sågo vad som var på färde, frågade de: »Herre, skola vi hugga till med svärd?»
A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
Och en av dem högg till översteprästens tjänare och högg så av honom högra örat.
I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
Då svarade Jesus och sade: »Låten det gå så långt.» Och han rörde vid hans öra och helade honom.
A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
Sedan sade Jesus till dem som hade kommit emot honom, till översteprästerna och befälhavarna för tempelvakten och de äldste: »Såsom mot en rövare haven I gått ut med svärd och stavar.
I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
Fastän jag var dag har varit med eder i helgedomen, haven I icke sträckt ut edra händer emot mig men detta är eder stund, och nu råder mörkrets makt.»
Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
Så grepo de honom och förde honom åstad in i översteprästens hus. Och Petrus följde efter på avstånd.
A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
Och de tände upp en eld mitt på gården och satte sig där tillsammans, och Petrus satte sig ibland dem.
A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Men en tjänstekvinna, som fick se honom, där han satt vid elden fäste ögonen på honom och sade: »Också denne var med honom.
A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
Men han nekade och sade: »Kvinna, jag känner honom icke.»
A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
Kort därefter fick en annan, en av mannen, se honom och sade: »Också du är en av dem.» Men Petrus svarade: »Nej, det är jag icke.»
A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
Vid pass en timme därefter kom en annan som bedyrade och sade: »Förvisso var också denne med honom; han är ju ock en galilé.»
A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
Då svarade Petrus: »Jag förstår icke vad du menar.» Och i detsamma, medan han ännu talade, gol hanen.
I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
Då vände Herren sig om och såg på Petrus; och Petrus kom då ihåg Herrens ord, huru han hade sagt till honom: »Förrän hanen i dag har galit, skall du tre gånger förneka mig.»
I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Och han gick ut och grät bitterligen.
I vyšed ven Petr, plakal hořce.
Och de män som höllo Jesus fången begabbade honom och misshandlade honom.
Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
De höljde över honom och frågade honom och sade: »Profetera: vem var det som slog dig?»
A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
Många andra smädliga ord talade de ock mot honom.
A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
Men när det blev dag, församlade sig folkets äldste, överstepräster och skriftlärde, och läto föra honom inför sitt Stora råd
A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
och sade: »Är du Messias, så säg oss det.» Men han svarade dem: »Om jag säger eder det, så tron I det icke.
Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
Och om jag frågar, så svaren I icke.
A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
Men härefter skall Människosonen sitta på den gudomliga Maktens högra sida.»
Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Då sade de alla: »Så är du då Guds Son?» Han svarade dem: »I sägen det själva, att jag är det.»
I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
Då sade de: »Vad behöva vi mer något vittnesbörd? Vi hava ju själva nu hört det av hans egen mun.»
A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.