Proverbs 16

All’uomo, i disegni del cuore; ma la risposta della lingua vien dall’Eterno.

Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

Tutte le vie dell’uomo a lui sembran pure, ma l’Eterno pesa gli spiriti.

Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.

Rimetti le cose tue nell’Eterno, e i tuoi disegni avran buona riuscita.

Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.

L’Eterno ha fatto ogni cosa per uno scopo; anche l’empio, per il dì della sventura.

Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

Chi è altero d’animo è in abominio all’Eterno; certo è che non rimarrà impunito.

Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

Con la bontà e con la fedeltà l’iniquità si espia, e col timor dell’Eterno si evita il male.

Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.

Quando l’Eterno gradisce le vie d’un uomo, riconcilia con lui anche i nemici.

Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

Meglio poco con giustizia, che grandi entrate senza equità.

Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.

Il cuor dell’uomo medita la sua via, ma l’Eterno dirige i suoi passi.

Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.

Sulle labbra del re sta una sentenza divina; quando pronunzia il giudizio la sua bocca non erra.

Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.

La stadera e le bilance giuste appartengono all’Eterno, tutti i pesi del sacchetto son opera sua.

Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.

I re hanno orrore di fare il male, perché il trono è reso stabile con la giustizia.

Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.

Le labbra giuste sono gradite ai re; essi amano chi parla rettamente.

Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.

Ira del re vuol dire messaggeri di morte, ma l’uomo savio la placherà.

Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.

La serenità del volto del re dà la vita, e il suo favore è come nube di pioggia primaverile.

V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.

L’acquisto della sapienza oh quanto è migliore di quello dell’oro, e l’acquisto dell’intelligenza preferibile a quel dell’argento!

Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

La strada maestra dell’uomo retto è evitare il male; chi bada alla sua via preserva l’anima sua.

Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.

La superbia precede la rovina, e l’alterezza dello spirito precede la caduta.

Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.

Meglio esser umile di spirito coi miseri, che spartir la preda coi superbi.

Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.

Chi presta attenzione alla Parola se ne troverà bene, e beato colui che confida nell’Eterno!

Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.

Il savio di cuore è chiamato intelligente, e la dolcezza delle labbra aumenta il sapere.

Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

Il senno, per chi lo possiede, è fonte di vita, ma la stoltezza è il castigo degli stolti.

Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.

Il cuore del savio gli rende assennata la bocca, e aumenta il sapere sulle sue labbra.

Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.

Le parole soavi sono un favo di miele: dolcezza all’anima, salute al corpo.

Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.

V’è tal via che all’uomo par diritta, ma finisce col menare alla morte.

Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.

La fame del lavoratore lavora per lui, perché la sua bocca lo stimola.

Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.

L’uomo cattivo va scavando ad altri del male, sulle sue labbra c’è come un fuoco divorante.

Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.

L’uomo perverso semina contese, e il maldicente disunisce gli amici migliori.

Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

L’uomo violento trascina il compagno, e lo mena per una via non buona.

Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.

Chi chiude gli occhi per macchinar cose perverse, chi si morde le labbra, ha già compiuto il male.

Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.

I capelli bianchi sono una corona d’onore; la si trova sulla via della giustizia.

Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.

Chi è lento all’ira val più del prode guerriero; chi padroneggia sé stesso val più di chi espugna città.

Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

Si gettan le sorti nel grembo, ma ogni decisione vien dall’Eterno.

Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.