Proverbs 16

Hjertets Råd er Menneskets sag. Tungens Svar er fra HERREN.

Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

En Mand holder al sin Færd for ren, men HERREN vejer Ånder.

Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.

Vælt dine Gerninger på HERREN, så skal dine Planer lykkes.

Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.

Alt skabte HERREN, hvert til sit, den gudløse også for Ulykkens Dag.

Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

Hver hovmodig er HERREN en Gru, visselig slipper han ikke for Straf.

Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

Ved Mildhed og Troskab sones Brøde, ved HERRENs Frygt undviger man ondt.

Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.

Når HERREN har Behag i et Menneskes Veje, gør han endog hans Fjender til Venner.

Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

Bedre er lidet med Retfærd end megen Vinding med Uret.

Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.

Menneskets Hjerte udtænker hans Vej, men HERREN styrer hans Fjed.

Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.

Der er Gudsdom på Kongens Læber, ej fejler hans Mund, når han dømmer.

Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.

Ret Bismer og Vægtskål er HERRENs, hans Værk er alle Posens Lodder.

Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.

Gudløs Færd er Konger en Gru, thi ved Retfærd grundfæstes Tronen.

Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.

Retfærdige Læber har Kongens Yndest, han elsker den, der taler oprigtigt.

Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.

Kongens Vrede er Dødens Bud, Vismand evner at mildne den.

Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.

I Kongens Åsyns Lys er der Liv, som Vårregnens Sky er hans Yndest.

V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.

At vinde Visdom er bedre end Guld, at vinde Indsigt mere end Sølv.

Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

De retsindiges Vej er at vige fra ondt; den vogter sit Liv, som agter på sin Vej.

Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.

Hovmod går forud for Fald, Overmod forud for Snublen.

Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.

Hellere sagtmodig med ydmyge end dele Bytte med stolte.

Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.

Vel går det den, der mærker sig Ordet; lykkelig den, der stoler på HERREN.

Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.

Den vise kaldes forstandig, Læbernes Sødme øger Viden.

Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

Kløgt er sin Mand en Livsens Kilde, Dårskab er Dårers Tugt.

Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.

Den vises Hjerte giver Munden Kløgt, på Læberne lægger det øget Viden.

Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.

Hulde Ord er som flydende Honning, søde for Sjælen og sunde for Legemet.

Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.

Mangen Vej synes Manden ret, og så er dens Ende dog Dødens Veje.

Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.

En Arbejders Hunger arbejder for ham, thi Mundens Krav driver på ham.

Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.

En Nidding graver Ulykkesgrave, det er, som brændte der Ild på hans Læber.

Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.

Rænkefuld Mand sætter Splid; den, der bagtaler, skiller Venner.

Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

Voldsmand lokker sin Næste og fører ham en Vej, der ikke er god.

Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.

Den, der stirrer, har Rænker for; knibes Læberne sammen, har man fuldbyrdet ondt.

Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.

Grå Hår er en dejlig Krone, den vindes på Retfærds Vej.

Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.

Større end Helt er sindig Mand, større at styre sit Sind end at tage en Stad.

Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

I Brystfolden rystes Loddet, det falder, som HERREN vil.

Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.