Proverbs 15

Mildt svar stiller vrede, sårende ord vækker nag.

Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.

Vises Tunge drypper af Kundskab, Dårskab strømmer fra Tåbers Mund.

Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.

Alle Vegne er HERRENs Øjne, de udspejder onde og gode.

Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.

Et Livets Træ er Tungens Mildhed, dens Falskhed giver Hjertesår.

Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.

Dåre lader hånt om sin Faders Tugt, klog er den, som tager Vare på Revselse.

Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.

Den retfærdiges Hus har megen Velstand, den gudløses Høst lægges øde.

V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.

Vises Læber udstrør Kundskab, Tåbers Hjerte er ikke ret.

Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.

Gudløses Offer er HERREN en Gru, retsindiges Bøn har han Velbehag i.

Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.

Den gudløses Færd er HERREN en Gru, han elsker den, der stræber efter Retfærd.

Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.

Streng Tugt er for den, der forlader Vejen; den, der hader Revselse, dør.

Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.

Dødsrige og Afgrund ligger åbne for HERREN, endsige da Menneskebørnenes Hjerter.

Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?

Spotteren ynder ikke at revses, til Vismænd går han ikke.

Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.

Glad Hjerte giver venligt Ansigt, ved Hjertesorg bliver Modet brudt.

Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.

Den forstandiges Hjerte søger Kundskab, Tåbers Mund lægger Vind på Dårskab.

Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.

Alle den armes Dage er onde, glad Hjerte er stadigt Gæstebud.

Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.

Bedre lidet med HERRENs Frygt end store Skatte med Uro.

Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.

Bedre en Ret Grønt med Kærlighed end fedet Okse og Had derhos.

Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.

Vredladen Mand vækker Splid, sindig Mand stiller Trætte.

Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.

Den lades Vej er spærret af Tjørn, de flittiges Sti er banet.

Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.

Viis Søn glæder sin Fader, Tåbe til Menneske foragter sin Moder.

Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.

Dårskab er Glæde for Mand uden Vid, Mand med Indsigt går lige frem.

Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.

Er der ikke holdt Råd, så mislykkes Planer, de lykkes, når mange rådslår.

Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.

Mand er glad, når hans Mund kan svare, hvor godt er et Ord i rette Tid.

Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!

Den kloge går opad på Livets Vej for at undgå Dødsriget nedentil.

Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.

Hovmodiges Hus river HERREN bort, han fastsætter Enkens Skel.

Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.

Onde Tanker er HERREN en Gru, men hulde Ord er rene.

Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.

Den øder sit Hus, hvem Vinding er alt; men leve skal den, der hader Gave.

Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.

Den retfærdiges Hjerte tænker, før det svarer, gudløses Mund lader ondt strømme ud.

Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.

HERREN er gudløse fjern, men hører retfærdiges Bøn.

Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.

Milde Øjne fryder Hjertet, godt Bud giver Marv i Benene.

To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.

Øret, der lytter til Livsens Revselse, vil gerne dvæle iblandt de vise.

Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.

Hvo Tugt forsmår, lader hånt om sin Sjæl, men Vid fanger den, der lytter til Revselse.

Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.

HERRENs Frygt er Tugt til Visdom, Ydmyghed først og siden Ære.

Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.