Psalms 109

Для дириґетна хору. Псалом Давидів. Боже слави моєї, не будь мовчазливий,
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
бо мої вороги порозкривали на мене уста нечестиві та пельки лукаві, язиком неправдивим говорять зо мною!
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
і вони оточили мене словами ненависти, і без причини на мене воюють,
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
обмовляють мене за любов мою, а я молюся за них,
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
вони віддають мені злом за добро, і ненавистю за любов мою!
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
Постав же над ним нечестивого, і по правиці його сатана нехай стане!
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
Як буде судитись нехай вийде винним, молитва ж його бодай стала гріхом!
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
Нехай дні його будуть короткі, хай інший маєток його забере!
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
Бодай діти його стали сиротами, а жінка його удовою!
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
і хай діти його все мандрують та жебрають, і нехай вони просять у тих, хто їх руйнував!
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
Бодай їм тенета розставив лихвар на все, що його, і нехай розграбують чужі його працю!
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
Щоб до нього ніхто милосердя не виявив, і бодай не було його сиротам милости!
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
Щоб на знищення стали нащадки його, бодай було скреслене в другому роді ім'я їхнє!
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
Беззаконня батьків його хай пам'ятається в Господа, і хай не стирається гріх його матері!
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
Нехай будуть вони перед Господом завжди, а Він нехай вирве з землі їхню пам'ять,
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
ворог бо не пам'ятав милосердя чинити, і напастував був людину убогу та бідну, та серцем засмучену, щоб убивати її!
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
Полюбив він прокляття, бодай же на нього воно надійшло! і не хотів благословення, щоб воно віддалилось від нього!
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
Зодягнув він прокляття, немов свою одіж, просякло воно, як вода, в його нутро, та в кості його, мов олива!
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
Бодай воно стало йому за одежу, в яку зодягнеться, і за пояс, що завжди він ним підпережеться!
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
Це заплата від Господа тим, хто мене обмовляє, на душу мою наговорює зло!
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
А Ти Господи, Владико, зо мною зроби ради Ймення Свого, що добре Твоє милосердя, мене порятуй,
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
бо я вбогий та бідний, і зранене серце моє в моїм нутрі!...
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
Я ходжу, мов та тінь, коли хилиться день, немов сарана я відкинений!
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
Коліна мої знесилилися з посту, і вихудло тіло моє з недостачі оливи,
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
і я став для них за посміховище, коли бачать мене, головою своєю хитають...
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
Поможи мені, Господи, Боже мій, за Своїм милосердям спаси Ти мене!
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
і нехай вони знають, що Твоя це рука, що Ти, Господи, все це вчинив!
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
Нехай проклинають вони, Ти ж поблагослови! Вони повстають, та нехай засоромлені будуть, а раб Твій радітиме!
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
Хай зодягнуться ганьбою ті, хто мене обмовляє, і хай вони сором свій вдягнуть, як шату!
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
Я устами своїми хвалитиму голосно Господа, і між багатьма Його славити буду,
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
бо стоїть на правиці убогого Він для спасіння від тих, хто осуджує душу його!
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.