Job 31

Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
pepigi foedus cum oculis meis ut ne cogitarem quidem de virgine
Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
quam enim partem haberet Deus in me desuper et hereditatem Omnipotens de excelsis
Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
numquid non perditio est iniquo et alienatio operantibus iniustitiam
Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
nonne ipse considerat vias meas et cunctos gressus meos dinumerat
Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
si ambulavi in vanitate et festinavit in dolo pes meus
Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
adpendat me in statera iusta et sciat Deus simplicitatem meam
Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
si declinavit gressus meus de via et si secutum est oculos meos cor meum et in manibus meis adhesit macula
Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
seram et alius comedat et progenies mea eradicetur
Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
si deceptum est cor meum super mulierem et si ad ostium amici mei insidiatus sum
Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
scortum sit alteri uxor mea et super illam incurventur alii
Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
hoc enim nefas est et iniquitas maxima
Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
ignis est usque ad perditionem devorans et omnia eradicans genimina
Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
si contempsi subire iudicium cum servo meo et ancillae meae cum disceptarent adversum me
Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
quid enim faciam cum surrexerit ad iudicandum Deus et cum quaesierit quid respondebo illi
Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
numquid non in utero fecit me qui et illum operatus est et formavit in vulva unus
Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
si negavi quod volebant pauperibus et oculos viduae expectare feci
A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
si comedi buccellam meam solus et non comedit pupillus ex ea
Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
quia ab infantia mea crevit mecum miseratio et de utero matris meae egressa est mecum
Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
si despexi pereuntem eo quod non habuerit indumentum et absque operimento pauperem
Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
si non benedixerunt mihi latera eius et de velleribus ovium mearum calefactus est
Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
si levavi super pupillum manum meam etiam cum viderem me in porta superiorem
Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
umerus meus a iunctura sua cadat et brachium meum cum suis ossibus confringatur
Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
semper enim quasi tumentes super me fluctus timui Deum et pondus eius ferre non potui
Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
si putavi aurum robur meum et obrizae dixi fiducia mea
Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
si laetatus sum super multis divitiis meis et quia plurima repperit manus mea
Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
si vidi solem cum fulgeret et lunam incedentem clare
Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
et lactatum est in abscondito cor meum et osculatus sum manum meam ore meo
I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
quae est iniquitas maxima et negatio contra Deum altissimum
Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
si gavisus sum ad ruinam eius qui me oderat et exultavi quod invenisset eum malum
Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
non enim dedi ad peccandum guttur meum ut expeterem maledicens animam eius
Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
si non dixerunt viri tabernaculi mei quis det de carnibus eius ut saturemur
Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
foris non mansit peregrinus ostium meum viatori patuit
Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
si abscondi quasi homo peccatum meum et celavi in sinu meo iniquitatem meam
A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
si expavi ad multitudinem nimiam et despectio propinquorum terruit me et non magis tacui nec egressus sum ostium
Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
quis mihi tribuat auditorem ut desiderium meum Omnipotens audiat et librum scribat ipse qui iudicat
Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
ut in umero meo portem illum et circumdem illum quasi coronam mihi
Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
per singulos gradus meos pronuntiabo illum et quasi principi offeram eum
Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
si adversum me terra mea clamat et cum ipsa sulci eius deflent
Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
si fructus eius comedi absque pecunia et animam agricolarum eius adflixi
Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. [ (Job 31:41) Skonávají se slova Jobova. ]
pro frumento oriatur mihi tribulus et pro hordeo spina finita sunt verba Iob