Proverbs 15

Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.

La risposta dolce calma il furore, ma la parola dura eccita l’ira.

Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.

La lingua dei savi è ricca di scienza, ma la bocca degli stolti sgorga follia.

Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.

Gli occhi dell’Eterno sono in ogni luogo, osservando i cattivi ed i buoni.

Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.

La lingua che calma, è un albero di vita, ma la lingua perversa strazia lo spirito.

Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.

L’insensato disdegna l’istruzione di suo padre, ma chi tien conto della riprensione diviene accorto.

V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.

Nella casa del giusto v’è grande abbondanza, ma nell’entrate dell’empio c’è turbolenza.

Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.

Le labbra dei savi spargono scienza, ma non così il cuore degli stolti.

Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.

Il sacrifizio degli empi è in abominio all’Eterno, ma la preghiera degli uomini retti gli è grata.

Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.

La via dell’empio è in abominio all’Eterno, ma egli ama chi segue la giustizia.

Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.

Una dura correzione aspetta chi lascia la diritta via; chi odia la riprensione morrà.

Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?

Il soggiorno de’ morti e l’abisso stanno dinanzi all’Eterno; quanto più i cuori de’ figliuoli degli uomini!

Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.

Il beffardo non ama che altri lo riprenda; egli non va dai savi.

Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.

Il cuore allegro rende ilare il volto, ma quando il cuore è triste, lo spirito è abbattuto.

Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.

Il cuor dell’uomo intelligente cerca la scienza, ma la bocca degli stolti si pasce di follia.

Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.

Tutt’i giorni dell’afflitto sono cattivi, ma il cuor contento è un convito perenne.

Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.

Meglio poco col timor dell’Eterno, che gran tesoro con turbolenza.

Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.

Meglio un piatto d’erbe, dov’è l’amore, che un bove ingrassato, dov’è l’odio.

Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.

L’uomo iracondo fa nascere contese, ma chi è lento all’ira acqueta le liti.

Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.

La via del pigro è come una siepe di spine, ma il sentiero degli uomini retti è piano.

Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.

Il figliuol savio rallegra il padre, ma l’uomo stolto disprezza sua madre.

Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.

La follia è una gioia per chi è privo di senno, ma l’uomo prudente cammina retto per la sua via.

Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.

I disegni falliscono, dove mancano i consigli; ma riescono, dove son molti i consiglieri.

Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!

Uno prova allegrezza quando risponde bene; e com’è buona una parola detta a tempo!

Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.

Per l’uomo sagace la via della vita mena in alto e gli fa evitare il soggiorno de’ morti, in basso.

Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.

L’Eterno spianta la casa dei superbi, ma rende stabili i confini della vedova.

Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.

I pensieri malvagi sono in abominio all’Eterno, ma le parole benevole son pure agli occhi suoi.

Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.

Chi è avido di lucro conturba la sua casa, ma chi odia i regali vivrà.

Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.

Il cuor del giusto medita la sua risposta, ma la bocca degli empi sgorga cose malvage.

Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.

L’Eterno è lungi dagli empi, ma ascolta la preghiera dei giusti.

To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.

Uno sguardo lucente rallegra il cuore; una buona notizia impingua l’ossa.

Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.

L’orecchio attento alla riprensione che mena a vita, dimorerà fra i savi.

Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.

Chi rigetta l’istruzione disprezza l’anima sua, ma chi dà retta alla riprensione acquista senno.

Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.

Il timor dell’Eterno è scuola di sapienza; e l’umiltà precede la gloria.