Proverbs 14

Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

La donna savia edifica la sua casa, ma la stolta l’abbatte con le proprie mani.

Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

Chi cammina nella rettitudine teme l’Eterno, ma chi è pervertito nelle sue vie lo sprezza.

V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

Nella bocca dello stolto germoglia la superbia, ma le labbra dei savi son la loro custodia.

Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

Dove mancano i buoi è vuoto il granaio, ma l’abbondanza della raccolta sta nella forza del bove.

Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

Il testimonio fedele non mentisce, ma il testimonio falso spaccia menzogne.

Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

Il beffardo cerca la sapienza e non la trova, ma per l’uomo intelligente la scienza è cosa facile.

Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

Vattene lungi dallo stolto; sulle sue labbra certo non hai trovato scienza.

Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

La sapienza dell’uomo accorto sta nel discernere la propria strada, ma la follia degli stolti non è che inganno.

Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

Gli insensati si burlano delle colpe commesse, ma il favore dell’Eterno sta fra gli uomini retti.

Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

Il cuore conosce la sua propria amarezza, e alla sua gioia non può prender parte un estraneo.

Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

La casa degli empi sarà distrutta, ma la tenda degli uomini retti fiorirà.

Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

V’è tal via che all’uomo par diritta, ma finisce col menare alla morte.

Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

Anche ridendo, il cuore può esser triste; e l’allegrezza può finire in dolore.

Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

Lo sviato di cuore avrà la ricompensa dal suo modo di vivere, e l’uomo dabbene, quella delle opere sue.

Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

Lo scemo crede tutto quel che si dice, ma l’uomo prudente bada ai suoi passi.

Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

Il savio teme, ed evita il male; ma lo stolto è arrogante e presuntuoso.

Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

Chi è pronto all’ira commette follie, e l’uomo pien di malizia diventa odioso.

Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

Gli scemi ereditano stoltezza, ma i prudenti s’incoronano di scienza.

Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

I malvagi si chinano dinanzi ai buoni, e gli empi alle porte de’ giusti.

Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

Il povero è odiato anche dal suo compagno, ma gli amici del ricco son molti.

Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

Chi sprezza il prossimo pecca, ma beato chi ha pietà dei miseri!

Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

Quelli che meditano il male non son forse traviati? ma quelli che meditano il bene trovan grazia e fedeltà.

Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

In ogni fatica v’è profitto, ma il chiacchierare mena all’indigenza.

Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

La corona de’ savi è la loro ricchezza, ma la follia degli stolti non è che follia.

Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

Il testimonio verace salva delle vite, ma chi spaccia bugie non fa che ingannare.

V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

V’è una gran sicurezza nel timor dell’Eterno; Egli sarà un rifugio per i figli di chi lo teme.

Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

Il timor dell’Eterno è fonte di vita e fa schivare le insidie della morte.

Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

La moltitudine del popolo è la gloria del re, ma la scarsezza de’ sudditi è la rovina del principe.

Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.

Chi è lento all’ira ha un gran buon senso, ma chi è pronto ad andare in collera mostra la sua follia.

Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

Un cuor calmo è la vita del corpo, ma l’invidia è la carie dell’ossa.

Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

Chi opprime il povero oltraggia Colui che l’ha fatto, ma chi ha pietà del bisognoso, l’onora.

Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

L’empio è travolto dalla sua sventura, ma il giusto spera anche nella morte.

V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

La sapienza riposa nel cuore dell’uomo intelligente, ma in mezzo agli stolti si fa tosto conoscere.

Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

La giustizia innalza una nazione, ma il peccato è la vergogna dei popoli.

Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.

Il favore del re è per il servo prudente, ma la sua ira è per chi gli fa onta.