Proverbs 16

Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

All’uomo, i disegni del cuore; ma la risposta della lingua vien dall’Eterno.

Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.

Tutte le vie dell’uomo a lui sembran pure, ma l’Eterno pesa gli spiriti.

Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.

Rimetti le cose tue nell’Eterno, e i tuoi disegni avran buona riuscita.

Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

L’Eterno ha fatto ogni cosa per uno scopo; anche l’empio, per il dì della sventura.

Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

Chi è altero d’animo è in abominio all’Eterno; certo è che non rimarrà impunito.

Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.

Con la bontà e con la fedeltà l’iniquità si espia, e col timor dell’Eterno si evita il male.

Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

Quando l’Eterno gradisce le vie d’un uomo, riconcilia con lui anche i nemici.

Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.

Meglio poco con giustizia, che grandi entrate senza equità.

Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.

Il cuor dell’uomo medita la sua via, ma l’Eterno dirige i suoi passi.

Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.

Sulle labbra del re sta una sentenza divina; quando pronunzia il giudizio la sua bocca non erra.

Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.

La stadera e le bilance giuste appartengono all’Eterno, tutti i pesi del sacchetto son opera sua.

Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.

I re hanno orrore di fare il male, perché il trono è reso stabile con la giustizia.

Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.

Le labbra giuste sono gradite ai re; essi amano chi parla rettamente.

Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.

Ira del re vuol dire messaggeri di morte, ma l’uomo savio la placherà.

V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.

La serenità del volto del re dà la vita, e il suo favore è come nube di pioggia primaverile.

Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

L’acquisto della sapienza oh quanto è migliore di quello dell’oro, e l’acquisto dell’intelligenza preferibile a quel dell’argento!

Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.

La strada maestra dell’uomo retto è evitare il male; chi bada alla sua via preserva l’anima sua.

Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.

La superbia precede la rovina, e l’alterezza dello spirito precede la caduta.

Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.

Meglio esser umile di spirito coi miseri, che spartir la preda coi superbi.

Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.

Chi presta attenzione alla Parola se ne troverà bene, e beato colui che confida nell’Eterno!

Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

Il savio di cuore è chiamato intelligente, e la dolcezza delle labbra aumenta il sapere.

Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.

Il senno, per chi lo possiede, è fonte di vita, ma la stoltezza è il castigo degli stolti.

Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.

Il cuore del savio gli rende assennata la bocca, e aumenta il sapere sulle sue labbra.

Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.

Le parole soavi sono un favo di miele: dolcezza all’anima, salute al corpo.

Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.

V’è tal via che all’uomo par diritta, ma finisce col menare alla morte.

Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.

La fame del lavoratore lavora per lui, perché la sua bocca lo stimola.

Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.

L’uomo cattivo va scavando ad altri del male, sulle sue labbra c’è come un fuoco divorante.

Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

L’uomo perverso semina contese, e il maldicente disunisce gli amici migliori.

Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.

L’uomo violento trascina il compagno, e lo mena per una via non buona.

Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.

Chi chiude gli occhi per macchinar cose perverse, chi si morde le labbra, ha già compiuto il male.

Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.

I capelli bianchi sono una corona d’onore; la si trova sulla via della giustizia.

Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

Chi è lento all’ira val più del prode guerriero; chi padroneggia sé stesso val più di chi espugna città.

Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.

Si gettan le sorti nel grembo, ma ogni decisione vien dall’Eterno.