Psalms 109

(Către mai marele cîntăreţilor. Un psalm al lui David.) Dumnezeul laudei mele, nu tăcea!
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
Căci protivnicii au deschis împotriva mea o gură rea şi înşelătoare, îmi vorbesc cu o limbă mincinoasă,
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
mă înconjoară cu cuvîntări pline de ură, şi se războiesc cu mine fără temei.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
Pe cînd eu îi iubesc, ei îmi sînt protivnici; dar eu alerg la rugăciune.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
Ei îmi întorc rău pentru bine, şi ură pentru dragostea mea.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
Pe vrăjmaşul meu pune -l supt stăpînirea unui om rău, şi un pîrîş să stea la dreapta lui!
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
Cînd va fi judecat, să fie găsit vinovat, şi rugăciunea lui să treacă drept un păcat!
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
Puţine să -i fie zilele la număr, şi slujba să i -o ia altul!
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
Să -i rămînă copiii orfani, şi nevastă-sa văduvă!
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
Copiii lui să umble fără niciun căpătîi şi să cerşească, să-şi caute pînea departe de locuinţa lor dărîmată!
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
Cel ce l -a împrumutat, să -i pună mîna pe tot ce are, şi străinii să -i jăfuiască rodul muncii lui!
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
Nimeni să nu mai ţină la el, şi nimeni să n'aibă milă de orfanii lui!
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
Urmaşii lui să fie nimiciţi, şi să li se stîngă numele în neamul următor!
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
Nelegiuirea părinţilor săi să rămînă ca aducere aminte înaintea Domnului, şi să nu se şteargă păcatul mamei lui!
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
Domnul să -i aibă totdeauna înaintea ochilor, ca să le şteargă pomenirea de pe pămînt,
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
pentrucă nu şi -a adus aminte să facă îndurare, pentrucă a prigonit pe cel nenorocit şi pe cel lipsit, pînă acolo încît să omoare pe omul cu inima zdrobită!
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
Îi plăcea blestemul: să cadă asupra lui! Nu -i plăcea binecuvîntarea: să se depărteze de el!
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
Se îmbracă cu blestemul cum se îmbracă cu haina lui, îi pătrunde ca apa înlăuntrul lui, ca untdelemnul în oase!
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
Deaceea, să -i slujească de veşmînt ca să se acopere, de încingătoare cu care să fie totdeauna încins!
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
Aceasta să fie, din partea Domnului, plata vrăjmaşilor mei, şi a celor ce vorbesc cu răutate de mine!
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
Iar Tu, Doamne, Dumnezeule, lucrează pentru mine din pricina Numelui Tău, căci mare este bunătatea ta; izbăveşte-mă!
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
Sînt nenorocit şi lipsit, şi îmi e rănită inima înlăuntrul meu.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
Pier ca umbra gata să treacă, sînt izgonit ca o lăcustă.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
Mi-au slăbit genunchii de post, şi mi s'a sleit trupul de slăbiciune.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
Am ajuns de ocară lor; cînd mă privesc ei, dau din cap.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
Ajută-mi, Doamne, Dumnezeul meu! Scapă-mă prin bunătatea Ta!
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
Şi să ştie că mîna Ta, că Tu, Doamne, ai făcut lucrul acesta!
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
Măcar că ei blastămă, Tu binecuvintează; măcar că se ridică ei împotriva mea, vor fi înfruntaţi, iar robul Tău se va bucura.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
Protivnicii mei să se îmbrace cu ocara, să se acopere cu ruşinea lor cum se acopăr cu o manta!
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
Voi lăuda foarte mult cu gura mea pe Domnul, Îl voi mări în mijlocul mulţimii;
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
căci El stă la dreapta săracului, ca să -l izbăvească de cei ce -l osîndesc.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.