Psalms 73

מזמור לאסף אך טוב לישראל אלהים לברי לבב׃
Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
ואני כמעט נטוי רגלי כאין שפכה אשרי׃
Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
כי קנאתי בהוללים שלום רשעים אראה׃
Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
כי אין חרצבות למותם ובריא אולם׃
Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
בעמל אנוש אינמו ועם אדם לא ינגעו׃
V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
לכן ענקתמו גאוה יעטף שית חמס למו׃
Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
יצא מחלב עינמו עברו משכיות לבב׃
Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
ימיקו וידברו ברע עשק ממרום ידברו׃
Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
שתו בשמים פיהם ולשונם תהלך בארץ׃
Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
לכן ישיב עמו הלם ומי מלא ימצו למו׃
A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
ואמרו איכה ידע אל ויש דעה בעליון׃
Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
הנה אלה רשעים ושלוי עולם השגו חיל׃
Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
אך ריק זכיתי לבבי וארחץ בנקיון כפי׃
Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
ואהי נגוע כל היום ותוכחתי לבקרים׃
Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
אם אמרתי אספרה כמו הנה דור בניך בגדתי׃
Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
ואחשבה לדעת זאת עמל היא בעיני׃
Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
עד אבוא אל מקדשי אל אבינה לאחריתם׃
Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
אך בחלקות תשית למו הפלתם למשואות׃
Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
איך היו לשמה כרגע ספו תמו מן בלהות׃
Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
כחלום מהקיץ אדני בעיר צלמם תבזה׃
Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
כי יתחמץ לבבי וכליותי אשתונן׃
Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
ואני בער ולא אדע בהמות הייתי עמך׃
Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
ואני תמיד עמך אחזת ביד ימיני׃
A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
בעצתך תנחני ואחר כבוד תקחני׃
Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
מי לי בשמים ועמך לא חפצתי בארץ׃
Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
כלה שארי ולבבי צור לבבי וחלקי אלהים לעולם׃
Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
כי הנה רחקיך יאבדו הצמתה כל זונה ממך׃
Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
ואני קרבת אלהים לי טוב שתי באדני יהוה מחסי לספר כל מלאכותיך׃
Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.