Proverbs 15

Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.

Mildt svar stiller harme, men et sårende ord vekker vrede.

Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.

De vises tunge gir god kunnskap, men dårenes munn lar dårskap strømme ut.

Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.

Herrens øine er allesteds, de ser både efter onde og efter gode.

Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.

En saktmodig tunge er et livsens tre, men en falsk tunge sårer hjertet.

Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.

Dåren forakter sin fars tukt, men den som akter på tilrettevisning, er klok.

V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.

I den rettferdiges hus er det meget gods, men den ugudeliges inntekt blir til ødeleggelse for ham.

Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.

De vises leber strør ut kunnskap, men dårenes sinn er ikke rett.

Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.

De ugudeliges offer er en vederstyggelighet for Herren, men de opriktiges bønn er ham til velbehag.

Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.

Den ugudeliges vei er en vederstyggelighet for Herren, men den som jager efter rettferdighet, elsker han.

Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.

Hård straff rammer den som forlater den rette sti; den som hater tilrettevisning, skal dø.

Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?

Dødsriket og avgrunnen ligger åpne for Herren, hvor meget mere da menneskenes hjerter!

Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.

En spotter liker ikke å bli irettesatt; til de vise går han ikke.

Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.

Et glad hjerte gjør åsynet lyst, men hjertesorg bryter motet ned.

Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.

Den forstandiges hjerte søker kunnskap, men dårers munn farer bare med dårskap.

Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.

Alle den ulykkeliges dager er onde, men et glad hjerte er et stadig gjestebud.

Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.

Bedre er lite med Herrens frykt enn en stor skatt med uro.

Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.

Bedre er en rett grønt med kjærlighet enn en fet okse med hat.

Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.

En hissig mann vekker trette men den langmodige stiller kiv.

Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.

Den lates vei er som en tornehekk, men de opriktiges vei er ryddet.

Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.

En vis sønn gleder sin far, men et uforstandig menneske forakter sin mor.

Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.

Dårskap er en glede for den som er uten forstand; men en forstandig mann går rett frem.

Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.

Planer blir til intet uten rådslagning; men hvor det er mange rådgivere, har de fremgang.

Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!

En mann gleder sig når hans munn kan gi svar, og hvor godt er ikke et ord i rette tid!

Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.

Den forstandige går livets vei opover for å undgå dødsriket der nede.

Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.

Herren river ned de overmodiges hus, men enkens markskjell lar han stå fast.

Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.

Den ondes råd er en vederstyggelighet for Herren, men milde ord er rene for ham.

Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.

Den som jager efter vinning, setter sitt hus i ulag, men den som hater gaver, skal leve.

Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.

Den rettferdige tenker i sitt hjerte på hvorledes han skal svare, men de ugudeliges munn lar onde ting strømme ut.

Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.

Herren er langt borte fra de ugudelige, men de rettferdiges bønn hører han.

To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.

Øinenes lys gleder hjertet; godt budskap gir benene marg.

Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.

Den hvis øre hører på tilrettevisning til livet, dveler gjerne blandt vise.

Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.

Den som ikke vil vite av tukt, forakter sitt liv, men den som hører på tilrettevisning, vinner forstand.

Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.

Herrens frykt er tukt til visdom, og ydmykhet går forut for ære.