Matthew 22

And Jesus answered and spake unto them again by parables, and said,

I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:

The kingdom of heaven is like unto a certain king, which made a marriage for his son,

Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.

And sent forth his servants to call them that were bidden to the wedding: and they would not come.

I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.

Again, he sent forth other servants, saying, Tell them which are bidden, Behold, I have prepared my dinner: my oxen and my fatlings are killed, and all things are ready: come unto the marriage.

Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.

But they made light of it, and went their ways, one to his farm, another to his merchandise:

Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.

And the remnant took his servants, and entreated them spitefully, and slew them.

Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.

But when the king heard thereof, he was wroth: and he sent forth his armies, and destroyed those murderers, and burned up their city.

A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.

Then saith he to his servants, The wedding is ready, but they which were bidden were not worthy.

Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.

Go ye therefore into the highways, and as many as ye shall find, bid to the marriage.

Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.

So those servants went out into the highways, and gathered together all as many as they found, both bad and good: and the wedding was furnished with guests.

I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.

And when the king came in to see the guests, he saw there a man which had not on a wedding garment:

Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.

And he saith unto him, Friend, how camest thou in hither not having a wedding garment? And he was speechless.

I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.

Then said the king to the servants, Bind him hand and foot, and take him away, and cast him into outer darkness; there shall be weeping and gnashing of teeth.

Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

For many are called, but few are chosen.

Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

Then went the Pharisees, and took counsel how they might entangle him in his talk.

Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.

And they sent out unto him their disciples with the Herodians, saying, Master, we know that thou art true, and teachest the way of God in truth, neither carest thou for any man: for thou regardest not the person of men.

I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.

Tell us therefore, What thinkest thou? Is it lawful to give tribute unto Caesar, or not?

Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?

But Jesus perceived their wickedness, and said, Why tempt ye me, ye hypocrites?

Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?

Shew me the tribute money. And they brought unto him a penny.

Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.

And he saith unto them, Whose is this image and superscription?

I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání?

They say unto him, Cæsar's. Then saith he unto them, Render therefore unto Cæsar the things which are Cæsar's; and unto God the things that are God's.

Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.

When they had heard these words, they marvelled, and left him, and went their way.

To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.

The same day came to him the Sadducees, which say that there is no resurrection, and asked him,

V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,

Saying, Master, Moses said, If a man die, having no children, his brother shall marry his wife, and raise up seed unto his brother.

Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.

Now there were with us seven brethren: and the first, when he had married a wife, deceased, and, having no issue, left his wife unto his brother:

I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.

Likewise the second also, and the third, unto the seventh.

Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.

And last of all the woman died also.

Nejposléze pak po všech umřela i žena.

Therefore in the resurrection whose wife shall she be of the seven? for they all had her.

Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.

Jesus answered and said unto them, Ye do err, not knowing the scriptures, nor the power of God.

I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.

For in the resurrection they neither marry, nor are given in marriage, but are as the angels of God in heaven.

Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.

But as touching the resurrection of the dead, have ye not read that which was spoken unto you by God, saying,

O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:

I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob? God is not the God of the dead, but of the living.

Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.

And when the multitude heard this, they were astonished at his doctrine.

A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.

But when the Pharisees had heard that he had put the Sadducees to silence, they were gathered together.

Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.

Then one of them, which was a lawyer, asked him a question, tempting him, and saying,

I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:

Master, which is the great commandment in the law?

Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?

Jesus said unto him, Thou shalt love the Lord thy God with all thy heart, and with all thy soul, and with all thy mind.

I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.

This is the first and great commandment.

To jest přední a veliké přikázání.

And the second is like unto it, Thou shalt love thy neighbour as thyself.

Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

On these two commandments hang all the law and the prophets.

Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.

While the Pharisees were gathered together, Jesus asked them,

A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,

Saying, What think ye of Christ? whose son is he? They say unto him, The Son of David.

Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.

He saith unto them, How then doth David in spirit call him Lord, saying,

Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:

The LORD said unto my Lord, Sit thou on my right hand, till I make thine enemies thy footstool?

Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?

If David then call him Lord, how is he his son?

Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?

And no man was able to answer him a word, neither durst any man from that day forth ask him any more questions.

A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.