Psalms 18

(Til sangmesteren. Af HERRENS tjener David, som sang HERREN denne sang, dengang HERREN havde frelst ham af alle hans fjenders og af Sauls hånd. Han sang:) HERRE, jeg har dig hjerteligt kær, min Styrke!

Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:

HERRE, min Klippe, min Borg. min Befrier, min Gud, mit Bjerg, hvortil jeg tyr, mit Skjold, mit Frelseshorn, mit Værn!

Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

Jeg påkalder HERREN, den Højlovede, og frelses fra mine Fjender.

Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

Dødens Reb omsluttede mig, Ødelæggelsens Strømme forfærdede mig,

Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.

Dødsrigets Reb omspændte mig, Dødens Snarer faldt over mig;

Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.

i min Vånde påkaldte jeg HERREN og råbte til min Gud. Han hørte min Røst fra sin Helligdom, mit Råb fandt ind til hans Ører!

Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.

Da rystede Jorden og skjalv, Bjergenes Grundvolde bæved og rysted, thi hans Vrede blussede op.

V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.

Røg for ud af hans Næse, fortærende Ild af hans Mund, Gløder gnistrede fra ham.

Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

Han sænkede Himlen, steg ned med Skymulm under sine Fødder;

Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.

båret af Keruber fløj han, svæved på Vindens Vinger;

Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

han omgav sig med Mulm som en Bolig, mørke Vandmasser, vandfyldte Skyer.

A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.

Fra Glansen foran ham for der Hagl og Ildgløder gennem hans Skyer.

Udělal sobě z temností skrýši,vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.

HERREN tordnede fra Himlen, den Højeste lod høre sin Røst, Hagl og Ildgløder.

Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.

Han udslyngede Pile, adsplittede dem, Lyn i Mængde og skræmmede dem.

I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.

Vandenes Bund kom til Syne, Jordens Grundvolde blottedes ved din Trusel, HERRE, for din Vredes Pust.

Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.

Han udrakte Hånden fra det høje og greb mig, drog mig op af de vældige Vande,

I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.

frelste mig fra mine mægtige Fjender, fra mine Avindsmænd; de var mig for stærke.

Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.

På min Ulykkes Dag faldt de over mig, men HERREN blev mig til Værn.

Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

Han førte mig ud i åbent Land, han frelste mig, thi han havde Behag i mig.

Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

HERREN gengældte mig efter min Retfærd, lønned mig efter mine Hænders Uskyld;

Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.

thi jeg holdt mig til HERRENs Veje, svigted i Gudløshed ikke min Gud

Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.

hans Bud stod mig alle for Øje, hans Lov skød jeg ikke fra mig.

Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

Ustraffelig var jeg for ham og vogtede mig for Brøde.

Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.

HERREN lønned mig efter min Retfærd, mine Hænders Uskyld, som stod ham for Øje!

Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.

Du viser dig from mod den fromme, retsindig mod den retsindige,

Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.

du viser dig ren mod den rene og vrang mod den svigefulde.

Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.

De arme giver du Frelse, hovmodiges Øjne Skam!

K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

Ja, min Lampe lader du lyse, HERRE, min Gud opklarer mit Mørke.

Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.

Thi ved din Hjælp søndrer jeg Mure, ved min Guds Hjælp springer jeg over Volde.

Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.

Fuldkommen er Guds Vej, lutret er HERRENs Ord. Han er et Skjold for alle, der sætter deres Lid til ham.

Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

Ja, hvem er Gud uden HERREN, hvem er en Klippe uden vor Gud,

Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.

den Gud, der omgjorded mig med Kraft, jævnede Vejen for mig,

Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?

gjorde mine Fødder som Hindens og gav mig Fodfæste på Højene,

Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.

oplærte min Hånd til Krig, så mine Arme spændte Kobberbuen!

Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.

Du gav mig din Frelses Skjold, din højre støttede mig, din Nedladelse gjorde mig stor;

Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.

du skaffede Plads for mine Skridt, mine Ankler vaklede ikke.

Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.

Jeg jog mine Fjender, indhentede dem, vendte først om, da de var gjort til intet,

Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.

slog dem ned, så de ej kunde rejse sig, men lå faldne under min Fod.

Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.

Du omgjorded mig med Kraft til Kampen, mine Modstandere tvang du i Knæ for mig;

Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.

du slog mine Fjender på Flugt, mine Avindsmænd rydded jeg af Vejen.

Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.

De råbte, men ingen hjalp, til HERREN, han svared dem ikke.

Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.

Jeg knuste dem som Støv for Vinden, fejed dem bort som Gadeskarn.

Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

Du friede mig af Folkekampe, du satte mig til Folkeslags Høvding; nu tjener mig ukendte Folk;

I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.

hører de om mig, lyder de mig, Udlandets Sønner kryber for mig;

Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.

Udlandets Sønner vansmægter, slæber sig frem af deres Skjul.

Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.

HERREN lever, højlovet min Klippe, ophøjet være min Frelses Gud,

Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.

den Gud, som giver mig Hævn, tvinger Folkeslag under min Fod

Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,

og frier mig fra mine vrede Fjender! Du ophøjer mig over mine Modstandere, fra Voldsmænd frelser du mig.

Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.

HERRE, derfor priser jeg dig blandt Folkene og lovsynger dit Navn,

Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.

du, som kraftig hjælper din Konge og viser din Salvede Miskundhed, David og hans Æt evindelig.

A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati, [ (Psalms 18:51) Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky. ]