Psalms 19

(Til sangmesteren. En salme af David.) Himlen forkynder Guds Ære, Hvælvingen kundgør hans Hænders værk.

Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

Dag bærer Bud til Dag, Nat lader Nat det vide.

Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje.

Uden Ord og uden Tale, uden at Lyden høres,

Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění.

når Himlens Røst over Jorden vide, dens Tale til Jorderigs Ende. På Himlen rejste han Solen et Telt;

Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.

som en Brudgom går den ud af sit Kammer, er glad som en Helt ved at løbe sin Bane,

Po vší zemi rozchází se zpráva jejich, a až do končin okršlku slova jich, slunci pak rozbil stánek na nich.

rinder op ved Himlens ene Rand, og dens Omløb når til den anden. Intet er skjult for dens Glød.

Kteréž jako ženich vychází z pokoje svého, veselí se jako udatný rek, cestou běžeti maje.

HERRENs Lov er fuldkommen, kvæger Sjælen, HERRENs Vidnesbyrd holder, gør enfoldig viis,

Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.

HERRENs Forskrifter er rette, glæder Hjertet, HERRENs Bud er purt, giver Øjet Glans,

Zákon Hospodinův jest dokonalý, očerstvující duši, Hospodinovo svědectví pravé, moudrost dávající neumělým.

HERRENs Frygt er ren, varer evigt, HERRENs Lovbud er Sandhed, rette til Hobe,

Rozkazové Hospodinovi přímí, obveselující srdce, přikázaní Hospodinovo čisté, osvěcující oči.

kostelige fremfor Guld, ja fint Guld i Mængde, søde fremfor Honning og Kubens Saft.

Bázeň Hospodinova čistá, zůstávající na věky, soudové Hospodinovi praví, a k tomu i spravedliví.

Din Tjener tager og Vare på dem; at holde dem lønner sig rigt.

Mnohem žádostivější jsou než zlato, a než mnoho ryzího zlata, sladší než med a stred z plástů.

Hvo mærker selv, at han fejler? Tilgiv mig lønlige Brøst!

Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má.

Værn også din Tjener mod frække, ej råde de over mig! Så bliver jeg uden Lyde og fri for svare Synder.

Ale poblouzením kdo vyrozumí? Protož i od tajných očisť mne.

Lad min Munds Ord være dig til Behag, lad mit Hjertes Tanker nå frem for dit Åsyn, HERRE, min Klippe og min Genløser!

I od zúmyslných zdržuj služebníka svého, aby nade mnou nepanovali, a tehdyť dokonalý budu, a očištěný od přestoupení velikého. [ (Psalms 19:15) Ó ať jsou slova úst mých tobě příjemná, i přemyšlování srdce mého před tebou, Hospodine skálo má, a vykupiteli můj. ]