Job 15

Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Então respondeu Elifaz, o temanita:
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Porventura responderá o sábio com ciência de vento? E encherá do vento oriental o seu ventre,
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
arguindo com palavras que de nada servem, ou com razões com que ele nada aproveita?
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Na verdade tu destróis a reverência, e impedes a meditação diante de Deus.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
Pois a tua iniquidade ensina a tua boca, e escolhes a língua dos astutos.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
A tua própria boca te condena, e não eu; e os teus lábios testificam contra ti.
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
És tu o primeiro homem que nasceu? Ou foste dado à luz antes dos outeiros?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Ou ouviste o secreto conselho de Deus? E a ti só reservas a sabedoria?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
Que sabes tu, que nós não saibamos; que entendes, que não haja em nós?
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Conosco estão os encanecidos e idosos, mais idosos do que teu pai.
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Porventura fazes pouco caso das consolações de Deus, ou da palavra que te trata benignamente?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Por que te arrebata o teu coração, e por que flamejam os teus olhos,
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
de modo que voltas contra Deus o teú espírito, e deixas sair tais palavras da tua boca?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
Que é o homem, para que seja puro? E o que nasce da mulher, para que fique justo?
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Eis que Deus não confia nos seus santos, e nem o céu é puro aos seus olhos;
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
quanto menos o homem abominável e corrupto, que bebe a iniquidade como a água?
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
Escuta-me e to mostrarei; contar-te-ei o que tenho visto
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
(o que os sábios têm anunciado e seus pais não o ocultaram;
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
aos quais somente era dada a terra, não havendo estranho algum passado por entre eles);
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
Todos os dias passa o ímpio em angústia, sim, todos os anos que estão reservados para o opressor.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
O sonido de terrores está nos seus ouvidos; na prosperidade lhe sobrevém o assolador.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
Ele não crê que tornará das trevas, mas que o espera a espada.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
Anda vagueando em busca de pão, dizendo: Onde está? Bem sabe que o dia das trevas lhe está perto, à mão.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
Amedrontam-no a angústia e a tribulação; prevalecem contra ele, como um rei preparado para a peleja.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
Porque estendeu a sua mão contra Deus, e contra o Todo-Poderoso se porta com soberba;
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
arremete contra ele com dura cerviz, e com as saliências do seu escudo;
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
porquanto cobriu o seu rosto com a sua gordura, e criou carne gorda nas ilhargas;
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
e habitou em cidades assoladas, em casas em que ninguem deveria morar, que estavam a ponto de tornar-se em montões de ruínas;
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
não se enriquecerá, nem subsistirá a sua fazenda, nem se estenderão pela terra as suas possessões.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
Não escapará das trevas; a chama do fogo secará os seus ramos, e ao sopro da boca de Deus desaparecerá.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Não confie na vaidade, enganando-se a si mesmo; pois a vaidade será a sua recompensa.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
Antes do seu dia se cumprirá, e o seu ramo não reverdecerá.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
Sacudirá as suas uvas verdes, como a vide, e deixará cair a sua flor como a oliveira.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
Pois a assembleia dos ímpios é estéril, e o fogo consumirá as tendas do suborno.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
Concebem a malícia, e dão à luz a iniquidade, e o seu coração prepara enganos.