Job 16

A odpovídaje Job, řekl:

Então Jó respondeu, dizendo:

Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.

Tenho ouvido muitas coisas como essas; todos vós sois consoladores molestos.

Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?

Não terão fim essas palavras de vento? Ou que é o que te provoca, para assim responderes?

Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?

Eu também poderia falar como vós falais, se vós estivésseis em meu lugar; eu poderia amontoar palavras contra vós, e contra vós menear a minha cabeça;

Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.

poderia fortalecer-vos com a minha boca, e a consolação dos meus lábios poderia mitigar a vossa dor.

Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.

Ainda que eu fale, a minha dor naõ se mitiga; e embora me cale, qual é o meu alívio?

Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.

Mas agora, ó Deus, me deixaste exausto; assolaste toda a minha companhia.

A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.

Tu me emagreceste, e isso constitui uma testemunha contra mim; contra mim se levanta a minha magreza, e o meu rosto testifica contra mim.

Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.

Na sua ira ele me despedaçou, e me perseguiu; rangeu os dentes contra mim; o meu adversário aguça os seus olhos contra mim.

Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.

Os homens abrem contra mim a boca; com desprezo me ferem nas faces, e contra mim se ajuntam à uma.

Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.

Deus me entrega ao ímpio, nas mãos dos iníquos me faz cair.

Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.

Descansado estava eu, e ele me quebrantou; e pegou-me pelo pescoço, e me despedaçou; colocou-me por seu alvo;

Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.

cercam-me os seus flecheiros. Atravessa-me os rins, e não me poupa; derrama o meu fel pela terra.

Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.

Quebranta-me com golpe sobre golpe; arremete contra mim como um guerreiro.

Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.

Sobre a minha pele cosi saco, e deitei a minha glória no pó.

Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.

O meu rosto todo está inflamado de chorar, e há sombras escuras sobre as minhas pálpebras,

Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.

embora não haja violência nas minhas mãos, e seja pura a minha oração.

Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.

Ó terra, não cubras o meu sangue, e não haja lugar em que seja abafado o meu clamor!

Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.

Eis que agora mesmo a minha testemunha está no céu, e o meu fiador nas alturas.

Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.

Os meus amigos zombam de mim; mas os meus olhos se desfazem em lágrimas diante de Deus,

Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.

para que ele defenda o direito que o homem tem diante de Deus e o que o filho do homem tem perante, o seu proximo.

Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.

Pois quando houver decorrido poucos anos, eu seguirei o caminho por onde não tornarei.