Proverbs 15

Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.

Mildt svar stiller vrede, sårende ord vækker nag.

Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.

Vises Tunge drypper af Kundskab, Dårskab strømmer fra Tåbers Mund.

Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.

Alle Vegne er HERRENs Øjne, de udspejder onde og gode.

Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.

Et Livets Træ er Tungens Mildhed, dens Falskhed giver Hjertesår.

Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.

Dåre lader hånt om sin Faders Tugt, klog er den, som tager Vare på Revselse.

V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.

Den retfærdiges Hus har megen Velstand, den gudløses Høst lægges øde.

Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.

Vises Læber udstrør Kundskab, Tåbers Hjerte er ikke ret.

Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.

Gudløses Offer er HERREN en Gru, retsindiges Bøn har han Velbehag i.

Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.

Den gudløses Færd er HERREN en Gru, han elsker den, der stræber efter Retfærd.

Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.

Streng Tugt er for den, der forlader Vejen; den, der hader Revselse, dør.

Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?

Dødsrige og Afgrund ligger åbne for HERREN, endsige da Menneskebørnenes Hjerter.

Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.

Spotteren ynder ikke at revses, til Vismænd går han ikke.

Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.

Glad Hjerte giver venligt Ansigt, ved Hjertesorg bliver Modet brudt.

Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.

Den forstandiges Hjerte søger Kundskab, Tåbers Mund lægger Vind på Dårskab.

Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.

Alle den armes Dage er onde, glad Hjerte er stadigt Gæstebud.

Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.

Bedre lidet med HERRENs Frygt end store Skatte med Uro.

Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.

Bedre en Ret Grønt med Kærlighed end fedet Okse og Had derhos.

Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.

Vredladen Mand vækker Splid, sindig Mand stiller Trætte.

Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.

Den lades Vej er spærret af Tjørn, de flittiges Sti er banet.

Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.

Viis Søn glæder sin Fader, Tåbe til Menneske foragter sin Moder.

Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.

Dårskab er Glæde for Mand uden Vid, Mand med Indsigt går lige frem.

Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.

Er der ikke holdt Råd, så mislykkes Planer, de lykkes, når mange rådslår.

Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!

Mand er glad, når hans Mund kan svare, hvor godt er et Ord i rette Tid.

Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.

Den kloge går opad på Livets Vej for at undgå Dødsriget nedentil.

Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.

Hovmodiges Hus river HERREN bort, han fastsætter Enkens Skel.

Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.

Onde Tanker er HERREN en Gru, men hulde Ord er rene.

Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.

Den øder sit Hus, hvem Vinding er alt; men leve skal den, der hader Gave.

Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.

Den retfærdiges Hjerte tænker, før det svarer, gudløses Mund lader ondt strømme ud.

Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.

HERREN er gudløse fjern, men hører retfærdiges Bøn.

To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.

Milde Øjne fryder Hjertet, godt Bud giver Marv i Benene.

Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.

Øret, der lytter til Livsens Revselse, vil gerne dvæle iblandt de vise.

Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.

Hvo Tugt forsmår, lader hånt om sin Sjæl, men Vid fanger den, der lytter til Revselse.

Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.

HERRENs Frygt er Tugt til Visdom, Ydmyghed først og siden Ære.