Psalms 18

För sångmästaren; av HERRENS tjänare David, som talade till HERREN denna sångs ord, när HERREN hade räddat honom från alla hans fienders hand och ur Sauls våld.

Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:

Han sade:  Hjärtligen kär har jag dig, HERRE, min starkhet,

Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

 HERRE, mitt bergfäste, min borg och min räddare,  min Gud, min klippa, till vilken jag tager min tillflykt,  min sköld och min frälsnings horn, mitt värn.

Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

 HERREN, den högtlovade, åkallar jag,  och från mina fiender bliver jag frälst.

Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.

 Dödens band omvärvde mig,  och fördärvets strömmar förskräckte mig.

Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.

 Dödsrikets band omslöto mig,  dödens snaror föllo över mig.

Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.

 Men jag åkallade HERREN i min nöd  och ropade till min Gud.  Han hörde från sin himmelska boning min röst,  och mitt rop inför honom kom till hans öron.

V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.

 Då skalv jorden och bävade,  och bergens grundvalar darrade;  de skakades, ty hans vrede var upptänd.

Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

 Rök steg upp från hans näsa  och förtärande eld från hans mun;  eldsglöd ljungade från honom.

Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.

 Och han sänkte himmelen och for ned,  och töcken var under hans fötter.

Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

 Han for på keruben och flög,  han svävade på vindens vingar.

A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.

 Han gjorde mörker till sitt täckelse,  till en hydda som omslöt honom;  mörka vatten, tjocka moln.

Udělal sobě z temností skrýši,vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.

 Av glansen framför honom veko molnen undan;  hagel föll, och eldsglöd for ned.

Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.

 Och HERREN dundrade i himmelen,  den Högste lät höra sin röst;  hagel föll, och eldsglöd for ned.

I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.

 Han sköt sina pilar och förskingrade dem,  ljungeldar i mängd och förvirrade dem.

Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.

 Vattnens bäddar kommo i dagen,  och jordens grundvalar blottades,  för din näpst, o HERRE,  för din vredes stormvind.

I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.

 Han räckte ut sin hand från höjden och fattade mig,  han drog mig upp ur de stora vattnen.

Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.

 Han räddade mig från min starke fiende  och från mina ovänner, ty de voro mig övermäktiga.

Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

 De överföllo mig på min olyckas dag,  men HERREN blev mitt stöd.

Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

 Han förde mig ut på rymlig plats;  han räddade mig, ty han hade behag till mig.

Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.

 HERREN lönar mig efter min rättfärdighet;  efter mina händers renhet vedergäller han mig.

Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.

 Ty jag höll mig på HERRENS vägar  och avföll icke från min Gud i ogudaktighet;

Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

 nej, alla hans rätter hade jag för ögonen,  och hans stadgar lät jag icke vika ifrån mig.

Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.

 Så var jag ostrafflig inför honom  och tog mig till vara för missgärning.

Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.

 Därför vedergällde mig HERREN efter min rättfärdighet,  efter mina händers renhet inför hans ögon.

Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.

 Mot den fromme bevisar du dig from,  mot en ostrafflig man bevisar du dig ostrafflig.

Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.

 Mot den rene bevisar du dig ren,  men mot den vrånge bevisar du dig avog.

K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

 Ty du frälsar ett betryckt folk,  men stolta ögon ödmjukar du.

Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.

 Ja, du låter min lampa brinna klart;  HERREN, min Gud, gör mitt mörker ljuset.

Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.

 Ja, med dig kan jag nedslå härskaror,  och med min Gud stormar jag murar.

Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

 Guds väg är ostrafflig;  HERRENS tal är luttrat.  En sköld är han för alla      som taga sin tillflykt till honom.

Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.

 Ty vem är Gud förutom HERREN,  och vem är en klippa utom vår Gud?

Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?

 Gud, du som omgjordade mig med kraft  och lät min väg vara lyckosam,

Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.

 du som gjorde mina fötter såsom hindens  och ställde mig på mina höjder,

Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.

 du som lärde mina händer att strida  och mina armar att spänna kopparbågen!

Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.

 Du gav mig din frälsnings sköld,  och din högra hand stödde mig,      och ditt saktmod gjorde mig stor;

Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.

 du skaffade rum för mina steg, där jag gick,  och mina fötter vacklade icke.

Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.

 Jag förföljde mina fiender och hann upp dem;  jag vände icke tillbaka, förrän jag hade gjort ände på dem.

Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.

 Jag slog dem, så att de icke mer kunde resa sig;  de föllo under mina fötter.

Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.

 Du omgjordade mig med kraft till striden,  du böjde mina motståndare under mig.

Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.

 Mina fiender drev du på flykten för mig,  och dem som hatade mig förgjorde jag.

Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.

 De ropade, men det fanns ingen som frälste;  till HERREN, men han svarade dem icke.

Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

 Och jag stötte dem sönder till stoft för vinden,  jag kastade ut dem såsom orenlighet på gatan.

I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.

 Du räddade mig ur folkets strider,  du satte mig till ett huvud över hedningar;  folkslag som jag ej kände blevo mina tjänare.

Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.

 Vid blotta ryktet hörsammade de mig;  främlingar visade mig underdånighet.

Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.

 Ja, främlingarnas mod vissnade bort;  med bävan övergåvo de sina borgar.

Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.

 HERREN lever!  Lovad vare min klippa,  och upphöjd vare min frälsnings Gud!

Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,

 Gud, som har givit mig hämnd  och tvingat folken under mig;

Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.

 du som har befriat mig från mina fiender  och upphöjt mig över mina motståndare,  räddat mig från våldets man!

Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.

 Fördenskull vill jag tacka dig      bland hedningarna, HERRE,  och lovsjunga ditt namn. [ (Psalms 18:51)  Ty du giver din konung stor seger  och gör nåd mot din smorde,  mot David och hans säd till evig tid. ]

A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati, [ (Psalms 18:51) Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky. ]