Job 15

Então respondeu Elifaz, o temanita:
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Porventura responderá o sábio com ciência de vento? E encherá do vento oriental o seu ventre,
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
arguindo com palavras que de nada servem, ou com razões com que ele nada aproveita?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
Na verdade tu destróis a reverência, e impedes a meditação diante de Deus.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Pois a tua iniquidade ensina a tua boca, e escolhes a língua dos astutos.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
A tua própria boca te condena, e não eu; e os teus lábios testificam contra ti.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
És tu o primeiro homem que nasceu? Ou foste dado à luz antes dos outeiros?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Ou ouviste o secreto conselho de Deus? E a ti só reservas a sabedoria?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Que sabes tu, que nós não saibamos; que entendes, que não haja em nós?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Čemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
Conosco estão os encanecidos e idosos, mais idosos do que teu pai.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Porventura fazes pouco caso das consolações de Deus, ou da palavra que te trata benignamente?
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Por que te arrebata o teu coração, e por que flamejam os teus olhos,
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
de modo que voltas contra Deus o teú espírito, e deixas sair tais palavras da tua boca?
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
Que é o homem, para que seja puro? E o que nasce da mulher, para que fique justo?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
Eis que Deus não confia nos seus santos, e nem o céu é puro aos seus olhos;
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
quanto menos o homem abominável e corrupto, que bebe a iniquidade como a água?
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
Escuta-me e to mostrarei; contar-te-ei o que tenho visto
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
(o que os sábios têm anunciado e seus pais não o ocultaram;
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
aos quais somente era dada a terra, não havendo estranho algum passado por entre eles);
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
Todos os dias passa o ímpio em angústia, sim, todos os anos que estão reservados para o opressor.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
O sonido de terrores está nos seus ouvidos; na prosperidade lhe sobrevém o assolador.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
Ele não crê que tornará das trevas, mas que o espera a espada.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
Anda vagueando em busca de pão, dizendo: Onde está? Bem sabe que o dia das trevas lhe está perto, à mão.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
Amedrontam-no a angústia e a tribulação; prevalecem contra ele, como um rei preparado para a peleja.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
Porque estendeu a sua mão contra Deus, e contra o Todo-Poderoso se porta com soberba;
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
arremete contra ele com dura cerviz, e com as saliências do seu escudo;
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
porquanto cobriu o seu rosto com a sua gordura, e criou carne gorda nas ilhargas;
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
e habitou em cidades assoladas, em casas em que ninguem deveria morar, que estavam a ponto de tornar-se em montões de ruínas;
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
não se enriquecerá, nem subsistirá a sua fazenda, nem se estenderão pela terra as suas possessões.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
Não escapará das trevas; a chama do fogo secará os seus ramos, e ao sopro da boca de Deus desaparecerá.
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
Não confie na vaidade, enganando-se a si mesmo; pois a vaidade será a sua recompensa.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Antes do seu dia se cumprirá, e o seu ramo não reverdecerá.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
Sacudirá as suas uvas verdes, como a vide, e deixará cair a sua flor como a oliveira.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
Pois a assembleia dos ímpios é estéril, e o fogo consumirá as tendas do suborno.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
Concebem a malícia, e dão à luz a iniquidade, e o seu coração prepara enganos.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.