Psalms 18

Al Capo de’ musici. Di Davide, servo dell’Eterno, il quale rivolse all’Eterno le parole di questo cantico quando l’Eterno l’ebbe riscosso dalla mano di tutti i suoi nemici e dalla mano di Saul. Egli disse: Io t’amo, o Eterno, mia forza!

Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:

L’Eterno è la mia ròcca, la mia fortezza, il mio liberatore; il mio Dio, la mia rupe, in cui mi rifugio, il mio scudo, il mio potente salvatore, il mio alto ricetto.

Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

Io invocai l’Eterno ch’è degno d’ogni lode e fui salvato dai miei nemici.

Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

I legami della morte m’aveano circondato e i torrenti della distruzione m’aveano spaventato.

Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.

I legami del soggiorno de’ morti m’aveano attorniato, i lacci della morte m’aveano còlto.

Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.

Nella mia distretta invocai l’Eterno e gridai al mio Dio. Egli udì la mia voce dal suo tempio e il mio grido pervenne a lui, ai suoi orecchi.

Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.

Allora la terra fu scossa e tremò, i fondamenti de’ monti furono smossi e scrollati; perch’egli era acceso d’ira.

V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.

Un fumo saliva dalle sue nari; un fuoco consumante gli usciva dalla bocca, e ne procedevano carboni accesi.

Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

Egli abbassò i cieli e discese, avendo sotto i piedi una densa caligine.

Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.

Cavalcava sopra un cherubino e volava; volava veloce sulle ali del vento;

Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

avea fatto delle tenebre la sua stanza nascosta, avea posto intorno a sé per suo padiglione l’oscurità dell’acque, le dense nubi de’ cieli.

A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.

Per lo splendore che lo precedeva, le dense nubi si sciolsero con gragnuola e con carboni accesi.

Udělal sobě z temností skrýši,vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.

L’Eterno tuonò ne’ cieli e l’Altissimo diè fuori la sua voce con gragnuola e con carboni accesi.

Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.

E avventò le sue saette e disperse i nemici; lanciò folgori in gran numero e li mise in rotta.

I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.

Allora apparve il letto delle acque, e i fondamenti del mondo furono scoperti al tuo sgridare, o Eterno, al soffio del vento delle tue nari.

Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.

Egli distese dall’alto la mano e mi prese, mi trasse fuori delle grandi acque.

I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.

Mi riscosse dal mio potente nemico, e da quelli che mi odiavano perch’eran più forti di me.

Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.

Essi m’eran piombati addosso nel dì della mia calamità, ma l’Eterno fu il mio sostegno.

Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

Egli mi trasse fuori al largo, mi liberò, perché mi gradisce.

Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

L’Eterno mi ha retribuito secondo la mia giustizia, mi ha reso secondo la purità delle mie mani,

Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.

poiché ho osservato le vie dell’Eterno e non mi sono empiamente sviato dal mio Dio.

Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.

Poiché ho tenuto tutte le sue leggi davanti a me, e non ho rimosso da me i suoi statuti.

Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

E sono stato integro verso lui, e mi son guardato dalla mia iniquità.

Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.

Ond’è che l’Eterno m’ha reso secondo la mia giustizia, secondo la purità delle mie mani nel suo cospetto.

Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.

Tu ti mostri pietoso verso il pio, integro verso l’uomo integro;

Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.

ti mostri puro col puro e ti mostri astuto col perverso;

Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.

poiché tu sei quel che salvi la gente afflitta e fai abbassare gli occhi alteri.

K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

Sì, tu sei quel che fa risplendere la mia lampada; l’Eterno, il mio Dio, è quel che illumina le mie tenebre.

Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.

Con te io assalgo tutta una schiera e col mio Dio salgo sulle mura.

Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.

La via di Dio è perfetta; la parola dell’Eterno e purgata col fuoco; egli è lo scudo di tutti quelli che sperano in lui.

Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

Poiché chi è Dio fuor dell’Eterno? E chi è Ròcca fuor del nostro Dio,

Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.

l’Iddio che mi cinge di forza e rende la mia via perfetta?

Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?

Egli rende i miei piedi simili a quelli delle cerve, e mi rende saldo sui miei alti luoghi;

Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.

ammaestra le mie mani alla battaglia e le mie braccia tendono un arco di rame.

Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.

Tu m’hai anche dato lo scudo della tua salvezza, e la tua destra m’ha sostenuto, e la tua benignità m’ha fatto grande.

Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.

Tu hai allargato la via ai miei passi; e i miei piedi non hanno vacillato.

Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.

Io ho inseguito i miei nemici e li ho raggiunti; e non son tornato indietro prima d’averli distrutti.

Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.

Io li ho abbattuti e non son potuti risorgere; son caduti sotto i miei piedi.

Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.

Tu m’hai cinto di forza per la guerra; tu hai fatto piegare sotto di me i miei avversari;

Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.

hai fatto voltar le spalle davanti a me ai miei nemici, e ho distrutto quelli che m’odiavano.

Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.

Hanno gridato, ma non vi fu chi li salvasse; hanno gridato all’Eterno, ma egli non rispose loro.

Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.

Io li ho tritati come polvere esposta al vento, li ho spazzati via come il fango delle strade.

Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

Tu m’hai liberato dalle dissensioni del popolo, m’hai costituito capo di nazioni; un popolo che non conoscevo mi e stato sottoposto.

I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.

Al solo udir parlare di me, m’hanno ubbidito; i figli degli stranieri m’hanno reso omaggio.

Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.

I figli degli stranieri son venuti meno, sono usciti tremanti dai loro ripari.

Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.

Vive l’Eterno! Sia benedetta la mia ròcca! E sia esaltato l’Iddio della mia salvezza!

Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.

l’Iddio che fa la mia vendetta e mi sottomette i popoli,

Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,

che mi scampa dai miei nemici. Sì, tu mi sollevi sopra i miei avversari, mi riscuoti dall’uomo violento.

Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.

Perciò, o Eterno, ti loderò fra le nazioni, e salmeggerò al tuo nome.

Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.

Grandi liberazioni egli accorda al suo re, ed usa benignità verso il suo Unto, verso Davide e la sua progenie in perpetuo.

A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati, [ (Psalms 18:51) Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky. ]