Matthew 22

E Gesù prese di nuovo a parlar loro in parabole dicendo:

I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:

Il regno de’ cieli è simile ad un re, il quale fece le nozze del suo figliuolo.

Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.

E mandò i suoi servitori a chiamare gl’invitati alle nozze; ma questi non vollero venire.

I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.

Di nuovo mandò degli altri servitori, dicendo: Dite agli invitati: Ecco, io ho preparato il mio pranzo; i miei buoi ed i miei animali ingrassati sono ammazzati, e tutto è pronto; venite alle nozze.

Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.

Ma quelli, non curandosene, se n’andarono, chi al suo campo, chi al suo traffico;

Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.

gli altri poi, presi i suoi servitori, li oltraggiarono e li uccisero.

Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.

Allora il re s’adirò, e mandò le sue truppe a sterminare quegli omicidi e ad ardere la loro città.

A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.

Quindi disse ai suoi servitori: Le nozze, si, sono pronte; ma gl’invitati non ne erano degni.

Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.

Andate dunque sui crocicchi delle strade e chiamate alle nozze quanti troverete.

Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.

E quei servitori, usciti per le strade, raunarono tutti quelli che trovarono, cattivi e buoni; e la sala delle nozze fu ripiena di commensali.

I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.

Or il re, entrato per vedere quelli che erano a tavola, notò quivi un uomo che non vestiva l’abito di nozze.

Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.

E gli disse: Amico, come sei entrato qua senza aver un abito da nozze? E colui ebbe la bocca chiusa.

I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.

Allora il re disse ai servitori: Legatelo mani e piedi e gettatelo nelle tenebre di fuori. Ivi sarà il pianto e lo stridor de’ denti.

Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

Poiché molti son chiamati, ma pochi eletti.

Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

Allora i Farisei, ritiratisi, tennero consiglio per veder di coglierlo in fallo nelle sue parole.

Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.

E gli mandarono i loro discepoli con gli Erodiani a dirgli: Maestro, noi sappiamo che sei verace e insegni la via di Dio secondo verità, e non ti curi d’alcuno, perché non guardi all’apparenza delle persone.

I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.

Dicci dunque: Che te ne pare? E’ egli lecito pagare il tributo a Cesare, o no?

Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?

Ma Gesù, conosciuta la loro malizia, disse: Perché mi tentate, ipocriti?

Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?

Mostratemi la moneta del tributo. Ed essi gli porsero un denaro. Ed egli domandò loro:

Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.

Di chi è questa effigie e questa iscrizione?

I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání?

Gli risposero: Di Cesare. Allora egli disse loro: Rendete dunque a Cesare quel ch’è di Cesare, e a Dio quel ch’è di Dio.

Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.

Ed essi, udito ciò, si maravigliarono; e, lasciatolo, se ne andarono.

To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.

In quell’istesso giorno vennero a lui de’ Sadducei, i quali dicono che non v’è risurrezione, e gli domandarono:

V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,

Maestro, Mosè ha detto: Se uno muore senza figliuoli, il fratel suo sposi la moglie di lui e susciti progenie al suo fratello.

Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.

Or v’erano fra di noi sette fratelli; e il primo, ammogliatosi, morì; e, non avendo prole, lasciò sua moglie al suo fratello.

I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.

Lo stesso fece pure il secondo, poi il terzo, fino al settimo.

Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.

Infine, dopo tutti, morì anche la donna.

Nejposléze pak po všech umřela i žena.

Alla risurrezione, dunque, di quale dei sette sarà ella moglie? Poiché tutti l’hanno avuta.

Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.

Ma Gesù, rispondendo, disse loro: Voi errate, perché non conoscete le Scritture, né la potenza di Dio.

I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.

Perché alla risurrezione né si prende né si dà moglie; ma i risorti son come angeli ne’ cieli.

Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.

Quanto poi alla risurrezione dei morti, non avete voi letto quel che vi fu insegnato da Dio,

O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:

quando disse: Io sono l’Iddio di Abramo e l’Iddio d’Isacco e l’Iddio di Giacobbe? Egli non è l’Iddio de’ morti, ma de’ viventi.

Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.

E le turbe, udite queste cose, stupivano della sua dottrina.

A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.

Or i Farisei, udito ch’egli avea chiusa la bocca a’ Sadducei, si raunarono insieme;

Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.

e uno di loro, dottor della legge, gli domandò, per metterlo alla prova:

I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:

Maestro, qual è, nella legge, il gran comandamento?

Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?

E Gesù gli disse: Ama il Signore Iddio tuo con tutto il tuo cuore e con tutta l’anima tua e con tutta la mente tua.

I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.

Questo è il grande e il primo comandamento.

To jest přední a veliké přikázání.

Il secondo, simile ad esso, è: Ama il tuo prossimo come te stesso.

Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

Da questi due comandamenti dipendono tutta la legge ed i profeti.

Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.

Or essendo i Farisei raunati, Gesù li interrogò dicendo:

A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,

Che vi par egli del Cristo? di chi è egli figliuolo? Essi gli risposero: Di Davide.

Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.

Ed egli a loro: Come dunque Davide, parlando per lo Spirito, lo chiama Signore, dicendo:

Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:

Il Signore ha detto al mio Signore: Siedi alla mia destra finché io abbia posto i tuoi nemici sotto i tuoi piedi?

Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?

Se dunque Davide lo chiama Signore, com’è egli suo figliuolo?

Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?

E nessuno potea replicargli parola; e da quel giorno nessuno ardì più interrogarlo.

A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.