Psalms 37

(Af David.) Græm dig ikke over Ugerningsmænd, misund ikke dem, der gør Uret!

Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.

Thi hastigt svides de af som Græsset, visner som det friske Grønne.

Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.

Stol på HERREN og gør det gode, bo i Landet og læg Vind på Troskab,

Doufej v Hospodina, a

da skal du have din Fryd i HERREN, og han skal give dig, hvad dit Hjerte attrår.

Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.

Vælt din Vej på HERREN, stol på ham, så griber han ind

Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.

og fører din Retfærdighed frem som Lyset, din Ret som den klare Dag.

A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.

Vær stille for HERREN og bi på ham, græm dig ej over den, der har Held, over den, der farer med Rænker.

Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.

Tæm din Harme, lad Vreden fare, græm dig ikke, det volder kun Harm.

Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.

Thi Ugerningsmænd skal ryddes ud, men de, der bier på HERREN, skal arve Landet.

Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.

En liden Stund, og den gudløse er ikke mere; ser du hen til hans Sted, så er han der ikke.

Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.

Men de sagtmodige skal arve Landet, de fryder sig ved megen Fred.

Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.

Den gudløse vil den retfærdige ilde og skærer Tænder imod ham;

Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,

men Herren, han ler ad ham, thi han ser hans Time komme.

Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.

De gudløse drager Sværdet og spænder Buen for at fælde arm og fattig, for at nedslagte dem, der vandrer ret;

Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;

men Sværdet rammer dem selv i Hjertet, og Buerne brydes sønder og sammen.

Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.

Det lidt, en retfærdig har, er bedre end mange gudløses Rigdom;

Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.

thi de gudløses Arme skal brydes, men HERREN støtter de retfærdige;

Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.

HERREN kender de uskyldiges Dage, deres Arvelod bliver evindelig;

Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.

de beskæmmes ikke i onde Tider, de mættes i Hungerens Dage.

Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;

Thi de gudløse går til Grunde, som Engenes Pragt er HERRENs Fjender, de svinder, de svinder som Røg.

Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.

Den gudløse låner og bliver i Gælden, den retfærdige ynkes og giver;

Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.

de, han velsigner, skal arve Landet, de, han forbander, udryddes.

Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.

Af HERREN stadfæstes Mandens Skridt, når han har Behag i hans Vej;

Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.

om end han snubler, falder han ikke, thi HERREN støtter hans Hånd.

Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.

Ung har jeg været, og nu er jeg gammel, men aldrig så jeg en retfærdig forladt eller hans Afkom tigge sit Brød;

Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.

han ynkes altid og låner ud, og hans Afkom er til Velsignelse.

Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.

Vig fra ondt og øv godt, så bliver du boende evindelig;

Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.

thi HERREN elsker Ret og svigter ej sine fromme. De onde udslettes for evigt, de gudløses Afkom udryddes;

Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.

de retfærdige arver Landet og skal bo der til evig Tid.

Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.

Den retfærdiges Mund taler Visdom; hans Tunge siger, hvad ret er;

Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.

sin Guds Lov har han i Hjertet, ikke vakler hans Skridt.

Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.

Den gudløse lurer på den retfærdige og står ham efter Livet,

Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;

men, HERREN giver ham ej i hans Hånd og lader ham ikke dømmes for Retten.

Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.

Bi på HERREN og bliv på hans Vej, så skal han ophøje dig til at arve Landet; du skal skue de gudløses Undergang.

Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.

Jeg har set en gudløs trodse, bryste sig som en Libanons Ceder

Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.

men se, da jeg gik der forbi, var han borte; da jeg søgte ham, fandtes han ikke.

Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.

Vogt på Uskyld, læg Vind på Oprigtighed, thi Fredens Mand har en Fremtid;

Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,

men Overtræderne udryddes til Hobe, de gudløses Fremtid går tabt.

Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.

De retfærdiges Frelse kommer fra HERREN, deres Tilflugt i Nødens Stund;

Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.

HERREN hjælper og frier dem, fra de gudløse frier og frelser han dem; thi hos ham har de søgt deres Tilflugt.

Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.