Luke 2

I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.

U one dane izađe naredba cara Augusta da se provede popis svega svijeta.

(To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)

Bijaše to prvi popis izvršen za Kvirinijeva upravljanja Sirijom.

I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.

Svi su išli na popis, svaki u svoj grad.

Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)

Tako i Josip, budući da je bio iz doma i loze Davidove, uziđe iz Galileje, iz grada Nazareta, u Judeju - u grad Davidov, koji se zove Betlehem -

Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.

da se podvrgne popisu zajedno sa svojom zaručnicom Marijom koja bijaše trudna.

I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.

I dok se bili ondje, navršilo joj se vrijeme da rodi.

I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.

I porodi sina svoga, prvorođenca, povi ga i položi u jasle jer za njih nije bilo mjesta u svratištu.

A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.

A u tom kraju bijahu pastiri: pod vedrim su nebom čuvali noćnu stražu kod svojih stada.

A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.

Anđeo im Gospodnji pristupi i slava ih Gospodnja obasja! Silno se prestrašiše.

Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.

No anđeo im reče: "Ne bojte se! Evo javljam vam blagovijest, veliku radost za sav narod!

Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.

Danas vam se u gradu Davidovu rodio Spasitelj - Krist, Gospodin.

A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.

I evo vam znaka: naći ćete novorođenče povijeno gdje leži u jaslama."

A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:

I odjednom se anđelu pridruži silna nebeska vojska hvaleći Boga i govoreći:

Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.

"Slava na visinama Bogu, a na zemlji mir ljudima, miljenicima njegovim!"

I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.

Čim anđeli otiđoše od njih na nebo, pastiri stanu poticati jedni druge: "Hajdemo dakle do Betlehema. Pogledajmo što se to dogodilo, događaj koji nam obznani Gospodin."

I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.

I pohite te pronađu Mariju, Josipa i novorođenče gdje leži u jaslama.

A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.

Pošto sve pogledaše, ispripovijediše što im bijaše rečeno o tom djetetu.

I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.

A svi koji su to čuli divili se tome što su im pripovijedali pastiri.

Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.

Marija u sebi pohranjivaše sve te događaje i prebiraše ih u svome srcu.

I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.

Pastiri se zatim vratiše slaveći i hvaleći Boga za sve što su čuli i vidjeli kako im je bilo rečeno.

A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.

Kad se navršilo osam dana da bude obrezan, nadjenuše mu ime Isus, kako ga je bio prozvao anđeo prije njegova začeća.

A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,

Kad se zatim po Mojsijevu Zakonu navršiše dani njihova čišćenja, poniješe ga u Jeruzalem da ga prikažu Gospodinu -

(Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)

kao što piše u Zakonu Gospodnjem: Svako muško prvorođenče neka se posveti Gospodinu! -

A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.

i da prinesu žrtvu kako je rečeno u Zakonu Gospodnjem: dvije grlice ili dva golubića.

A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.

Živio tada u Jeruzalemu čovjek po imenu Šimun. Taj čovjek, pravedan i bogobojazan, iščekivaše Utjehu Izraelovu i Duh Sveti bijaše na njemu.

A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.

Objavio mu Duh Sveti da neće vidjeti smrti dok ne vidi Pomazanika Gospodnjega.

Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,

Ponukan od Duha, dođe u Hram. I kad roditelji uniješe dijete Isusa da obave što o njemu propisuje Zakon,

Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:

primi ga on u naručje, blagoslovi Boga i reče:

Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.

"Sad otpuštaš slugu svojega, Gospodaru, po riječi svojoj, u miru!

Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,

Ta vidješe oči moje spasenje tvoje,

Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,

koje si pripravio pred licem svih naroda:

Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.

svjetlost na prosvjetljenje naroda, slavu puka svoga izraelskoga."

Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.

Otac njegov i majka divili se što se to o njemu govori.

I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,

Šimun ih blagoslovi i reče Mariji, majci njegovoj: "Ovaj je evo postavljen na propast i uzdignuće mnogima u Izraelu i za znak osporavan -

(A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.

a i tebi će samoj mač probosti dušu - da se razotkriju namisli mnogih srdaca!"

Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.

A bijaše neka proročica Ana, kći Penuelova, iz plemena Ašerova, žena veoma odmakla u godinama. Nakon djevojaštva živjela je s mužem sedam godina,

A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.

a sama kao udovica do osamdeset i četvrte. Nije napuštala Hrama, nego je postovima i molitvama danju i noću služila Bogu.

A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.

Upravo u taj čas nadođe. Hvalila je Boga i svima koji iščekivahu otkupljenje Jeruzalema pripovijedala o djetetu.

Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.

Kad obaviše sve po Zakonu Gospodnjem, vratiše se u Galileju, u svoj grad Nazaret.

Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.

A dijete je raslo, jačalo i napunjalo se mudrosti i milost je Božja bila na njemu.

I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.

Njegovi su roditelji svake godine o blagdanu Pashe išli u Jeruzalem.

A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,

Kad mu bijaše dvanaest godina, uziđoše po običaju blagdanskom.

A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.

Kad su minuli ti dani, vraćahu se oni, a dječak Isus osta u Jeruzalemu, a da nisu znali njegovi roditelji.

Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.

Uvjereni da je među suputnicima, odoše dan hoda, a onda ga stanu tražiti među rodbinom i znancima.

A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.

I kad ga ne nađu, vrate se u Jeruzalem tražeći ga.

I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.

Nakon tri dana nađoše ga u Hramu gdje sjedi posred učitelja, sluša ih i pita.

A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.

Svi koji ga slušahu bijahu zaneseni razumnošću i odgovorima njegovim.

A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.

Kad ga ugledaše, zapanjiše se, a majka mu njegova reče: "Sinko, zašto si nam to učinio? Gle, otac tvoj i ja žalosni smo te tražili."

I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?

A on im reče: "Zašto ste me tražili? Niste li znali da mi je biti u onome što je Oca mojega?"

Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.

Oni ne razumješe riječi koju im reče.

I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.

I siđe s njima, dođe u Nazaret i bijaše im poslušan. A majka je njegova brižno čuvala sve ove uspomene u svom srcu.

A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.

A Isus napredovaše u mudrosti, dobi i milosti kod Boga i ljudi.