Proverbs 11

Обманливі шальки огида для Господа, а повна вага це Його уподоба.
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Прийде пишність, та прийде і ганьба, а з сумирними мудрість.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Невинність простосердих веде їх, а лукавство зрадливих їх вигубить.
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
Не поможе багатство в день гніву, а справедливість від смерти визволює.
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Справедливість невинного дорогу йому випростовує, безбожний же падає через безбожність свою.
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
Справедливість прямих їх рятує, а зрадливі захоплені будуть своєю захланністю.
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
При смерті людини безбожної гине надія, зникає чекання людини нікчемної.
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Виривається праведний з утиску, і замість нього безбожний іде.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Свого ближнього нищить лукавий устами, а знанням визволяються праведні.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Добром праведних місто радіє, а як гинуть безбожні співає.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Благословенням чесних підноситься місто, а устами безбожних руйнується.
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Хто погорджує ближнім своїм, той позбавлений розуму, а розумна людина мовчить.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Виявляє обмовник таємне, вірнодухий же справу ховає.
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Народ падає з браку розумного проводу, при численності ж радників спасіння буває.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Зле робить, як хто за чужого поручується, хто ж поруку ненавидить, той безпечний.
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Жінка чеснотна осягує слави, і пильні багатства здобудуть.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
Людина ласкава душі своїй чинить добро, а жорстока замучує тіло своє.
Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
Чинить діло безвартне безбожний, хто ж праведність сіє заплату правдиву одержує.
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Отак праведність є на життя, хто ж женеться за злом, той до смерти зближається.
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Серцем лукаві огида для Господа, а хто в неповинності ходить Його уподоба.
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Ручаюсь: не буде невинним лихий, а нащадок правдивих захований буде.
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Золотая сережка в свині на ніздрі це жінка гарна, позбавлена розуму.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Жадання у праведних тільки добро, надія безбожних то гнів.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Дехто щедро дає, та ще додається йому, а дехто ховає над міру, та тільки бідніє.
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Душа, яка благословляє, насичена буде, а хто поїть інших, напоєний буде і він.
Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
Хто задержує збіжжя, того проклинає народ, хто ж поживу випродує, тому благословення на голову.
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Хто прагне добра, той шукає вподобання, хто ж лихого жадає, то й прийде на нього воно.
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Хто надію кладе на багатство своє, той впаде, а праведники зеленіють, як листя.
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Хто неряд уносить до дому свого, той вітер посяде, а дурноголовий розумному стане рабом.
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Плід праведного дерево життя, і мудрий життя набуває.
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Коли праведний ось надолужується на землі, то тим більше безбожний та грішний!
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?