Job 36

І далі Елігу казав:
Zatím přidal Elihu, a řekl:
Почекай мені трохи, й тобі покажу, бо ще є про Бога слова.
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
Зачну викладати я здалека, і Творцеві своєму віддам справедливість.
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
Бо справді слова мої не неправдиві, я з тобою безвадний в знанні.
V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
Таж Бог сильний, і не відкидає нікого, Він міцний в силі серця.
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
Не лишає безбожного Він при житті, але право для бідних дає.
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
Від праведного Він очей Своїх не відвертає, але їх садовить з царями на троні назавжди, і вони підвищаються.
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
А як тільки вони ланцюгами пов'язані, і тримаються в путах біди,
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
то Він їм представляє їх вчинок та їхні провини, що багато їх стало.
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
Відкриває Він ухо їх для остороги, та велить, щоб вернулися від беззаконня.
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
Якщо тільки послухаються, та стануть служити Йому, покінчать вони свої дні у добрі, а роки свої у приємнощах.
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
Коли ж не послухаються, то наскочать на ратище, і покінчать життя без знання.
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
А злосерді кладуть гнів на себе, не кричать, коли в'яже Він їх.
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
У молодості помирає душа їх, а їхня живая поміж блудниками.
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
Він визволяє убогого з горя його, а в переслідуванні відкриває їм ухо.
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Також і тебе Він би вибавив був із тісноти на широкість, що в ній нема утиску, а те, що на стіл твій поклалося б, повне товщу було б.
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
Та правом безбожного ти переповнений, право ж та суд підпирають людину.
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
Отож лютість нехай не намовить тебе до плескання в долоні, а окуп великий нехай не заверне з дороги тебе.
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
Чи в біді допоможе твій зойк та всі зміцнення сили?
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
Не квапся до ночі тієї, коли вирвані будуть народи із місця свого.
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
Стережись, не звертайся до зла, яке замість біди ти обрав.
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
Отож, Бог найвищий у силі Своїй, хто навчає, як Він?
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
Хто дорогу Його Йому вказувати буде? І хто скаже: Ти кривду зробив?
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
Пам'ятай, щоб звеличувати Його вчинок, про якого виспівують люди,
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
що його бачить всяка людина, чоловік приглядається здалека.
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
Отож, Бог великий та недовідомий, і недослідиме число Його літ!
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
Бо стягає Він краплі води, і дощем вони падають з хмари Його,
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
що хмари спускають його, і спадають дощем на багато людей.
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
Також хто зрозуміє розтягнення хмари, грім намету Його?
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
Отож, розтягає Він світло Своє над Собою і морську глибінь закриває,
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
бо ними Він судить народи, багато поживи дає.
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
Він тримає в руках Своїх блискавку, і керує її проти цілі.
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
Її гуркіт звіщає про неї, і прихід її відчуває й худоба.
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. [ (Job 36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. ]