Job 36

Poi Elihu seguitando disse:

Zatím přidal Elihu, a řekl:

"Aspetta un po’, io t’istruirò; perché c’è da dire ancora a pro di Dio.

Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.

Io trarrò la mia scienza da lontano e renderò giustizia a colui che m’ha fatto.

Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.

Per certo, le mie parole non son bugiarde; ti sta dinanzi un uomo dotato di perfetta scienza.

V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.

Ecco, Iddio è potente, ma non disdegna nessuno; è potente per la forza dell’intelletto suo.

Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.

Ei non lascia viver l’empio, e fa ragione ai miseri.

Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.

Non storna lo sguardo suo dai giusti, ma li pone coi re sul trono, ve li fa sedere per sempre, e così li esalta

Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.

Se gli uomini son talora stretti da catene se son presi nei legami dell’afflizione,

Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:

Dio fa lor conoscere la lor condotta, le loro trasgressioni, giacché si sono insuperbiti;

Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.

egli apre così i loro orecchi a’ suoi ammonimenti, e li esorta ad abbandonare il male.

A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.

Se l’ascoltano, se si sottomettono, finiscono i loro giorni nel benessere, e gli anni loro nella gioia;

Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.

ma, se non l’ascoltano, periscon trafitti da’ suoi dardi, muoiono per mancanza d’intendimento.

Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.

Gli empi di cuore s’abbandonano alla collera, non implorano Iddio quand’ei gl’incatena;

Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.

così muoiono nel fior degli anni, e la lor vita finisce come quella dei dissoluti;

Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.

ma Dio libera l’afflitto mediante l’afflizione, e gli apre gli orecchi mediante la sventura.

Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.

Te pure ei vuol trarre dalle fauci della distretta, al largo, dove non è più angustia, e coprir la tua mensa tranquilla di cibi succulenti.

A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.

Ma, se giudichi le vie di Dio come fan gli empi, il giudizio e la sentenza di lui ti piomberanno addosso.

Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.

Bada che la collera non ti trasporti alla bestemmia, e la grandezza del riscatto non t’induca a fuorviare!

Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.

Farebbe egli caso delle tue ricchezze? Non han valore per lui, né l’oro, né tutta la possanza dell’opulenza.

Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.

Non anelare a quella notte che porta via i popoli dal luogo loro.

Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.

Guardati bene dal volgerti all’iniquità, tu che sembri preferirla all’afflizione.

Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.

Vedi, Iddio è eccelso nella sua potenza; chi può insegnare come lui?

Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?

Chi gli prescrive la via da seguire? Chi osa dirgli: "Tu hai fatto male?"

Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?

Pensa piuttosto a magnificar le sue opere; gli uomini le celebrano nei loro canti,

Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,

tutti le ammirano, il mortale le contempla da lungi.

Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.

Sì, Iddio è grande e noi non lo possiam conoscere; incalcolabile è il numero degli anni suoi.

Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.

Egli attrae a sé le gocciole dell’acqua; dai vapori ch’egli ha formato stilla la pioggia.

On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,

Le nubi la spandono, la rovesciano sulla folla de’ mortali.

Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.

E chi può capire lo spiegamento delle nubi, i fragori che scoppiano nel suo padiglione?

(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,

Ecco, ora egli spiega intorno a sé la sua luce, or prende per coperta le profondità del mare.

Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?

Per tal modo punisce i popoli, e dà loro del cibo in abbondanza.

Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.

S’empie di fulmini le mani, e li lancia contro gli avversari.

Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)

Il rombo del tuono annunzia ch’ei viene, gli animali lo presenton vicino.

Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. [ (Job 36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. ]