Job 37

A tale spettacolo il cuor mi trema e balza fuor del suo luogo.

Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.

Udite, udite il fragore della sua voce, il rombo che esce dalla sua bocca!

Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.

Egli lo lancia sotto tutti i cieli e il suo lampo guizza fino ai lembi della terra.

Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.

Dopo il lampo, una voce rugge; egli tuona con la sua voce maestosa; e quando s’ode la voce, il fulmine non e già più nella sua mano.

Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.

Iddio tuona con la sua voce maravigliosamente; grandi cose egli fa che noi non intendiamo.

Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.

Dice alla neve: "Cadi sulla terra!" lo dice al nembo della pioggia, al nembo delle piogge torrenziali.

Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.

Rende inerte ogni mano d’uomo, onde tutti i mortali, che son opera sua, imparino a conoscerlo.

Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.

Le bestie selvagge vanno nel covo, e stan ritirate entro le tane.

Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.

Dai recessi del sud viene l’uragano, dagli aquiloni il freddo.

Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.

Al soffio di Dio si forma il ghiaccio e si contrae la distesa dell’acque.

Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.

Egli carica pure le nubi d’umidità, disperde lontano le nuvole che portano i suoi lampi

A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.

ed esse, da lui guidate, vanno vagando nei lor giri per eseguir quanto ei loro comanda sopra la faccia di tutta la terra;

Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.

e le manda o come flagello, o come beneficio alla sua terra, o come prova della sua bontà.

Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.

Porgi l’orecchio a questo, o Giobbe; fermati, e considera le maraviglie di Dio!

Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?

Sai tu come Iddio le diriga e faccia guizzare il lampo dalle sue nubi?

Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?

Conosci tu l’equilibrio delle nuvole, le maraviglie di colui la cui scienza è perfetta?

A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?

Sai tu come mai gli abiti tuoi sono caldi quando la terra s’assopisce sotto il soffio dello scirocco?

Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?

Puoi tu, come lui, distendere i cieli e farli solidi come uno specchio di metallo?

Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.

Insegnaci tu che dirgli!… Nelle tenebre nostre, noi non abbiam parole.

Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.

Gli si annunzierà forse ch’io voglio parlare? Ma chi mai può bramare d’essere inghiottito?

Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,

Nessuno può fissare il sole che sfolgora ne’ cieli quando v’è passato il vento a renderli tersi.

Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.

Dal settentrione viene l’oro; ma Dio è circondato da una maestà terribile;

Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.

l’Onnipotente noi non lo possiam scoprire. Egli è grande in forza, in equità, in perfetta giustizia; egli non opprime alcuno.

Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.

Perciò gli uomini lo temono; ei non degna d’uno sguardo chi si presume savio".