Proverbs 11

Väärä vaaka on Herralle kauhistus, mutta oikia puntari on hänelle otollinen.

Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.

Kussa ylpeys on, siinä on myös ylönkatse; mutta viisaus on nöyräin tykönä.

Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.

Viattomuus johdattaa siviät, vaan pahuus kukistaa pilkkaajat.

Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.

Ei rakkaus auta vihan päivänä, mutta vanhurskaus vapahtaa kuolemasta.

Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.

Viattoman vanhurskaus tekee hänen tiensä tasaiseksi, mutta jumalatoin lankee jumalattomassa menossansa.

Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.

Jumalisten vanhurskaus pelastaa heitä, vaan väärintekiät käsitetään viekkaudessansa.

Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.

Kuin jumalatoin ihminen kuolee, niin ei ole yhtään toivoa: ja jota väärintekiät odottavat, se tulee tyhjäksi.

Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.

Vanhurskas vapahdetaan vaivasta, ja jumalatoin tuleehänen siaansa.

Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.

Ulkokullatun ihmisen suun kautta petetään hänen lähimmäisensä; vaan vanhurskaat ymmärtävät sen, ja pelastetaan.

Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.

Kaupunki iloitsee, koska vanhurskaan hyvin käy, ja riemuitsee, koska jumalatoin hukkuu.

Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.

Vanhurskasten siunauksen kautta kaupunki korotetaan, vaan jumalattoman suun kautta kukistetaan.

Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.

Joka lähimmäistänsä häpäisee, se on hullu, mutta toimellinen mies on vaiti.

Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.

Panettelia ilmoittaa salaisuuden, vaan jolla on uskollinen sydän, hän salaa sen.

Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.

Jossa ei neuvoa ole, siinä kansa hukkuu; vaan jossa monta neuvonantajaa on, siinä hyvin käy.

Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.

Joka toisen takaa, hän tulee vahinkoon; vaan joka siitä itsensä pitää pois, hän on murheetoin.

Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.

Vaimo, joka otollinen on, pitää kunnian; vaan väkevät pitävät rikkauden.

Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.

Armias mies tekee ruumiillensa hyvää; vaan se, joka julma on, saattaa lihansa murheelliseksi.

Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.

Jumalattoman työ on turha, vaan joka vanhurskautta kylvää, sillä on hyvä palkka.

Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.

Sillä vanhurskaus saattaa elämän, vaan joka pahaa pyytää, hän saattaa kuoleman.

Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.

Petollinen sydän on kauhistus Herralle, Vaan viattoman tie on hänelle otollinen.

Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.

Ei jumalattoimia auta, vaikka kaikki kätensä yhteen pistäisivät, mutta vanhurskaan siemen pelastetaan.

Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.

Kaunis vaimo ilman taidota on niinkuin sika, jolla olis kultainen käädy kuonossa.

Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.

Vanhurskasten himo on ainoastaan hyvä, vaan jumalattomain odotus on kiukku.

Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.

Muutama jakaa omastansa, ja saa enemmän; toinen säästää, jossa ei pitäisi, ja tulee köyhemmäksi.

Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.

Sielu, joka siunaa, tulee rikkaaksi: ja joka juottaa, se myös juotetaan.

Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.

Joka jyvät salaa, häntä kansa kiroilee; mutta joka myy, hänelle tulee siunaus.

Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.

Joka varhain hyvää etsii, hänelle hyvin menestyy; mutta joka pahaa noudattaa, hänelle pahoin tapahtuu.

Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.

Joka rikkauteensa luottaa, hän hukkuu, vaan vanhurskaat viheriöitsevät niinkuin lehti.

Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.

Joka huoneensa murheelliseksi tekee, hän saa tuulen perinnöksi: ja hullun täytyy viisasta palvella.

Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.

Vanhurskaan hedelmä on elämän puu: joka viisas on, hän kääntää sielut.

Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.

Koska vanhurskas paljon kärsii, kuinka paljoa enemmin jumalatoin ja syntinen?

Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?