Proverbs 10

Salomon sananlaskut. Viisas poika on isänsä ilo, mutta hullu poika on äidillensä murheeksi.

Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.

Väärin saatu tavara ei ole hyödyllinen; mutta vanhurskaus vapauttaa kuolemasta.

Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.

Ei Herra anna vanhurskasten sielun nälkää kärsiä, mutta jumalattomain väärin saadut hän hajoittaa.

Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.

Petollinen käsi tekee köyhäksi, mutta ahkera saattaa rikkaaksi.

K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.

Joka suvella kokoo, hän on toimellinen, mutta joka elonaikana makaa, hän tulee häpiään.

Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.

Siunaus on vanhurskaan pään päällä, mutta jumalattoman suun peittää vääryys.

Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

Vanhurskaan muisto pysyy siunauksessa, vaan jumalattomain nimi mätänee.

Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.

Joka sydämestänsä viisas on, hän ottaa käskyt vastaan; mutta jolla hullut huulet ovat, se saa haavoja.

Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.

Joka nuhteettomasti vaeltaa, hän elää murheetoinna; mutta joka väärällä tiellä vaeltaa, hän tulee ilmi.

Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.

Joka silmää iskee, hän vaivaa matkaan saattaa, ja jolla hullut huulet ovat, hän saa haavoja.

Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.

Vanhurskaan suu on elämän lähde, mutta jumalattoman suun peittää vääryys.

Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

Viha riidan saattaa, mutta rakkaus peittää kaikki rikokset.

Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.

Toimellisten huulissa löydetään viisaus, vaan tyhmäin selkään tarvitaan vitsa.

Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.

Viisaat opin kätkevät, vaan hulluin suu on täynnä vahinkoa.

Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.

Rikkaan tavara on hänen vahva kaupunkinsa; mutta köyhyys tekee köyhän pelkuriksi.

Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.

Vanhurskaus tekee työtä hengen ylöspitämiseksi, mutta jumalattoman saalis on symmiksi.

Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.

Joka kurituksen ottaa vastaan, hän on elämän tiellä; mutta joka rangaistuksen heittää pois, hän menee väärin.

Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.

Petolliset suut peittävät vainon, ja joka panettelee,hän on tyhmä.

Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.

Jossa paljo puhutaan, siitä ei synti ole kaukana; mutta joka huulensa hillitsee, hän on toimellinen.

Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.

Vanhurskaan kieli on kalliimpi hopiaa, mutta jumalattoman sydän on miinkuin ei mitään.

Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.

Vanhurskaan huulet monta ravitsevat, mutta hullut kuolevat hulluudessa.

Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.

Herran siunaus tekee rikkaaksi ilman vaivaa.

Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.

Hullu tekee pahaa ja nauraa sitä, vaan viisas pitää siitä vaarinsa.

Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.

Mitä jumalatoin pelkää, se hänelle tapahtuu, ja mitä vanhurskaat himoitsevat, sitä heille annetaan.

Čeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.

Jumalatoin on niinkuin tuulispää, joka menee ohitse ja tyhjiksi raukee; mutta vanhurskas pysyy ijankaikkisesti.

Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.

Niin kuin etikka tekee pahaa hampaille ja savu silmille, niin on laiska niiden mielestä paha, jotka hänen lähettävät.

Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.

Herran pelko enentää päiviä, vaan jumalattomain vuodet vähennetään.

Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.

Vanhurskaan toivo on ilo, mutta jumalattomain toivo katoo.

Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.

Herran tie on hurskasten väkevyys, mutta pahointekiät ovat pelkurit.

Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.

Vanhurskas pysyy aina kohdallansa kukistamatta, mutta jumalattoman ei pidä asuman maan päällä.

Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.

Vanhurskaan suu tuottaa viisauden, vaan vääräin kieli hukutetaan.

Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.

Vanhurskaan huulet opettavat terveellisiä asioita, vaan jumalattoman suu on täynnä vääryyttä.

Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.