Proverbs 10

Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.

Proverbi di Salomone. Un figliuol savio rallegra suo padre, ma un figliuolo stolto è il cordoglio di sua madre.

Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.

I tesori d’empietà non giovano, ma la giustizia libera dalla morte.

Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.

L’Eterno non permette che il giusto soffra la fame, ma respinge insoddisfatta l’avidità degli empi.

K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.

Chi lavora con mano pigra impoverisce, ma la mano dei diligenti fa arricchire.

Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.

Chi raccoglie nella estate è un figliuolo prudente, ma chi dorme durante la raccolta è un figliuolo che fa vergogna.

Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

Benedizioni vengono sul capo dei giusti, ma la violenza cuopre la bocca degli empi.

Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.

La memoria del giusto e in benedizione, ma il nome degli empi marcisce.

Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.

Il savio di cuore accetta i precetti, ma lo stolto di labbra va in precipizio.

Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.

Chi cammina nella integrità cammina sicuro, ma chi va per vie tortuose sarà scoperto.

Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.

Chi ammicca con l’occhio cagiona dolore, e lo stolto di labbra va in precipizio.

Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

La bocca del giusto è una fonte di vita, ma la bocca degli empi nasconde violenza.

Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.

L’odio provoca liti, ma l’amore cuopre ogni fallo.

Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.

Sulle labbra dell’uomo intelligente si trova la sapienza, ma il bastone è per il dosso di chi è privo di senno.

Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.

I savi tengono in serbo la scienza, ma la bocca dello stolto e una rovina imminente.

Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.

I beni del ricco sono la sua città forte; la rovina de’ poveri è la loro povertà.

Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.

Il lavoro del giusto serve alla vita, le entrate dell’empio servono al peccato.

Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.

Chi tien conto della correzione, segue il cammino della vita; ma chi non fa caso della riprensione si smarrisce.

Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.

Chi dissimula l’odio ha labbra bugiarde, e chi spande la calunnia è uno stolto.

Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.

Nella moltitudine delle parole non manca la colpa, ma chi frena le sue labbra è prudente.

Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.

La lingua del giusto è argento eletto; il cuore degli empi val poco.

Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.

Le labbra del giusto pascono molti, ma gli stolti muoiono per mancanza di senno.

Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.

Quel che fa ricchi è la benedizione dell’Eterno e il tormento che uno si dà non le aggiunge nulla.

Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.

Commettere un delitto, per lo stolto, è come uno spasso; tale è la sapienza per l’uomo accorto.

Čeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.

All’empio succede quello che teme, ma ai giusti è concesso quel che desiderano.

Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.

Come procella che passa, l’empio non è più, ma il giusto ha un fondamento eterno.

Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.

Come l’aceto ai denti e il fumo agli occhi, così è il pigro per chi lo manda.

Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.

Il timor dell’Eterno accresce i giorni ma gli anni degli empi saranno accorciati.

Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.

L’aspettazione dei giusti è letizia, ma la speranza degli empi perirà.

Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.

La via dell’Eterno è una fortezza per l’uomo integro, ma una rovina per gli operatori d’iniquità.

Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.

Il giusto non sarà mai smosso, ma gli empi non abiteranno la terra.

Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.

La bocca del giusto sgorga sapienza, ma la lingua perversa sarà soppressa.

Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.

Le labbra del giusto conoscono ciò che è grato, ma la bocca degli empi e piena di perversità.