Job 27

Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:

Job vedblev at fremsætte sit Tankesprog:

Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,

"Så sandt Gud lever, som satte min Ret til Side, den Almægtige, som gjorde mig mod i Hu:

Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,

Så længe jeg drager Ånde og har Guds Ånde i Næsen,

Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.

skal mine Læber ej tale Uret, min Tunge ej fare med Svig!

Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.

Langt være det fra mig at give jer Ret; til jeg udånder, opgiver jeg ikke min Uskyld.

Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.

Jeg hævder min Ret, jeg slipper den ikke, ingen af mine Dage piner mit Sind.

Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.

Som den gudløse gå det min Fjende, min Modstander som den lovløse!

Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?

Thi hvad er den vanhelliges Håb, når Gud bortskærer og kræver hans Sjæl?

Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?

Hører mon Gud hans Skrig, når Angst kommer over ham?

Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?

Mon han kan fryde sig over den Almægtige, føjer han ham, når han påkalder ham?

Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.

Jeg vil lære jer om Guds Hånd, den Almægtiges Tanker dølger jeg ikke;

Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?

se, selv har I alle set det, hvi har I så tomme Tanker?

Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:

Det er den gudløses Lod fra Gud, Arven, som Voldsmænd får fra den Almægtige:

Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.

Vokser hans Sønner, er det for Sværdet, hans Afkom mættes ikke med Brød;

Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.

de øvrige bringer Pesten i Graven, deres Enker kan ej holde Klage over dem.

Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:

Opdynger han Sølv som Støv og samler sig Klæder som Ler

Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.

han samler, men den retfærdige klæder sig i dem, og Sølvet arver den skyldfri;

Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.

han bygger sit Hus som en Edderkops, som Hytten, en Vogter gør sig;

Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.

han lægger sig rig, men for sidste ang, han slår Øjnene op, og er det ej mer;

Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.

Rædsler når ham som Vande, ved Nat river Stormen ham bort;

Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.

løftet af Østenstorm farer han bort, den fejer ham væk fra hans Sted.

Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.

Skånselsløst skyder han på ham, i Hast må han fly fra hans Hånd;

Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.

man klapper i Hænderne mod ham og piber ham bort fra hans Sted!