Psalms 69

(По слав. 68) За първия певец. По музиката на Кремовете. Псалм на Давид. Спаси ме, Боже, защото водите стигнаха до душата ми!

Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův.

Потънах в дълбока тиня, където няма твърда основа, навлязох в дълбоки води и приливът ме потапя.

Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.

Изнемогвам от викането си, гърлото ми е пресъхнало, очите ми чезнат, докато чакам своя Бог.

Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.

Тези, които ме мразят без причина, са повече от космите на главата ми; могъщи са тези, които искат да ме погубят, които несправедливо са мои врагове; тогава трябва да върна това, което не съм откраднал.

Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.

Боже, Ти знаеш безумието ми и прегрешенията ми не са скрити от Теб.

Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.

Нека не се посрамят заради мен онези, които Те чакат, Господи, БОЖЕ на Войнствата! Нека не се опозорят заради мен онези, които Те търсят, Боже на Израил!

Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.

Защото заради Теб понесох присмех, срам покри лицето ми.

Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.

Отчуждих се от братята си и чужденец станах за синовете на майка си,

Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.

защото ревността за Твоя дом ме изяде и укорите на онези, които укоряват Теб, паднаха върху мен.

Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,

Плачех и изнурявах душата си с пост, но това ми стана за укор.

Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.

Облякох вретище за дреха и станах им за поговорка.

Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.

За мен говорят седящите в портата и аз съм в песните на пияниците.

Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.

Но аз към Теб отправям молитвата си, ГОСПОДИ, в благоприятно време. Боже, според голямата Си милост ме послушай, според верността на Своето спасение!

Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.

Избави ме от тинята, за да не потъна; нека бъда избавен от онези, които ме мразят, и от дълбините на водите!

Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.

Да не ме завлече водният поток, нито да ме погълне бездната и да не затвори ровът устата си над мен.

Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,

Чуй ме, ГОСПОДИ, защото е блага милостта Ти, обърни се към мен според множеството на Своите милости

Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.

и не скривай лицето Си от слугата Си, понеже съм в беда — послушай ме бързо!

Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.

Приближи се при душата ми и я изкупи, изкупи ме поради враговете ми!

A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.

Ти знаеш моя укор, моя срам и моя позор; всичките мои противници са пред Теб.

Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.

Укор съкруши сърцето ми и страдам, чаках да ме пожали някой, но нямаше никой; и чаках утешители, но не намерих никакви.

Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.

Дадоха ми и жлъчка за храна и в жаждата ми с оцет ме напоиха.

Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.

Трапезата им пред тях нека стане примка и вместо благоденствие — клопка!

Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.

Нека се помрачат очите им, за да не виждат, и направи хълбоците им постоянно да треперят!

Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.

Излей върху тях яростта Си и нека ги застигне пламъкът на Твоя гняв!

Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.

Жилището им нека запустее и в шатрите им нека никой не живее!

Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.

Защото те преследват онзи, когото Ти си поразил, и разказват за болката на Твоите ранени.

Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.

Прибави вина върху вината им и нека не влязат в Твоята правда!

Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.

Нека се заличат от книгата на живота и нека не се запишат с праведните!

Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.

А аз съм окаян и наскърбен — нека Твоето спасение, Боже, ме възвиши.

Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.

Ще хваля Името на Бога с песен и ще Го възвелича с благодарение.

Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.

И това ще се хареса на ГОСПОДА повече от бик или от юнец с рога и раздвоени копита.

I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.

Смирените ще видят и ще се зарадват; и вие, които търсите Бога, сърцето ви ще живее,

A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.

защото ГОСПОД слуша изпадналите в нужда и не презира затворниците Си.

To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.

Нека Го хвалят небето и земята, моретата и всичко, което се движи в тях!

Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.

Защото Бог ще спаси Сион и ще съгради градовете на Юда; и ще живеят там, и ще го притежават.

Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.

И потомството на слугите Му ще го наследи и онези, които обичат Името Му, ще живеят в него.

Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží. [ (Psalms 69:37) Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati. ]