Proverbs 8

[] Bilgelik çağırıyor, Akıl sesini yükseltiyor.

Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?

Yol kenarındaki tepelerin başında, Yolların birleştiği yerde duruyor o.

Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,

Kentin girişinde, kapıların yanında, Sesini yükseltiyor:

U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:

“Ey insanlar, size sesleniyorum, Çağrım insan soyunadır!

Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.

Ey bön kişiler, ihtiyatlı olmayı öğrenin; Sağduyulu olmayı öğrenin, ey akılsızlar!

Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.

Söylediğim yetkin sözleri dinleyin, Ağzımı doğruları söylemek için açarım.

Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.

Ağzım gerçeği duyurur, Çünkü dudaklarım kötülükten iğrenir.

Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.

Ağzımdan çıkan her söz doğrudur, Yoktur eğri ya da sapık olanı.

Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.

Apaçıktır hepsi anlayana, Bilgiye erişen, doğruluğunu bilir onların.

Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.

Gümüş yerine terbiyeyi, Saf altın yerine bilgiyi edinin.

Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.

Çünkü bilgelik mücevherden değerlidir, Dilediğin hiçbir şey onunla kıyaslanamaz.

Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.

Ben bilgelik olarak ihtiyatı kendime konut edindim. Bilgi ve sağgörü bendedir.

Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.

RAB’den korkmak kötülükten nefret etmek demektir. Kibirden, küstahlıktan, Kötü yoldan, sapık ağızdan nefret ederim.

Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.

Öğüt ve sağlam karar bana özgüdür. Akıl ve güç kaynağı benim.

Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.

Krallar sayemde egemenlik sürer, Hükümdarlar adil kurallar koyar.

Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.

Önderler, adaletle yöneten soylular Sayemde yönetirler.

Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.

Beni sevenleri ben de severim, Gayretle arayan beni bulur.

Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.

Zenginlik ve onur, Kalıcı değerler ve bolluk bendedir.

Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.

Meyvem altından, saf altından, Ürünüm seçme gümüşten daha iyidir.

Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.

Doğruluk yolunda, Adaletin izinden yürürüm.

Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,

Böylelikle, beni sevenleri servet sahibi yapar, Hazinelerini doldururum.

Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.

[] RAB yaratma işine başladığında İlk beni yarattı,

Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.

Dünya var olmadan önce, Ta başlangıçta, öncesizlikte yerimi aldım.

Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.

Enginler yokken, Suları bol pınarlar yokken doğdum ben.

Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.

Dağlar daha oluşmadan, Tepeler belirmeden, RAB dünyayı, kırları Ve dünyadaki toprağın zerresini yaratmadan doğdum.

Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;

Dağlar daha oluşmadan, Tepeler belirmeden, RAB dünyayı, kırları Ve dünyadaki toprağın zerresini yaratmadan doğdum.

Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.

RAB gökleri yerine koyduğunda oradaydım, Engin denizleri ufukla çevirdiğinde,

Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;

Bulutları oluşturduğunda, Denizin kaynaklarını güçlendirdiğinde,

Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;

Sular buyruğundan öte geçmesinler diye Denize sınır çizdiğinde, Dünyanın temellerini pekiştirdiğinde,

Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:

Baş mimar olarak O’nun yanındaydım. Gün be gün sevinçle dolup taştım, Huzurunda hep coştum.

Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;

O’nun dünyası mutluluğum, İnsanları sevincimdi.

Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.

Çocuklarım, şimdi beni dinleyin: Yolumu izleyenlere ne mutlu!

A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.

Uyarılarımı dinleyin ve bilge kişiler olun, Görmezlikten gelmeyin onları.

Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.

Beni dinleyen, Her gün kapımı gözleyen, Kapımın eşiğinden ayrılmayan kişiye ne mutlu!

Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.

Çünkü beni bulan yaşam bulur Ve RAB’bin beğenisini kazanır.

Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.

Beni gözardı edense kendine zarar verir, Benden nefret eden, ölümü seviyor demektir.”

Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.