Proverbs 7

Oğlum, sözlerimi yerine getir, Aklında tut buyruklarımı.
Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
Buyruklarımı yerine getir ki, yaşayasın. Öğrettiklerimi gözünün bebeği gibi koru.
Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
Onları yüzük gibi parmaklarına geçir, Yüreğinin levhasına yaz.
Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
Bilgeliğe, “Sen kızkardeşimsin”, Akla, “Akrabamsın” de.
Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
Zina eden kadından, Yaltaklanan ahlaksız kadından seni koruyacak olan bunlardır.
Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
Evimin penceresinden, Kafesin ardından dışarıyı seyrederken,
Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
Bir sürü toy gencin arasında, Sağduyudan yoksun bir delikanlı çarptı gözüme.
Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
Akşamüzeri, alaca karanlıkta, Akşam karanlığı çökerken, O kadının oturduğu sokağa saptığını, Onun evine yöneldiğini gördüm.
Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
Akşamüzeri, alaca karanlıkta, Akşam karanlığı çökerken, O kadının oturduğu sokağa saptığını, Onun evine yöneldiğini gördüm.
V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
Derken kadın onu karşıladı, Fahişe kılığıyla sinsice.
A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
Yaygaracı, dik başlı biriydi kadın. Bir an bile durmaz evde.
Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
Kâh sokakta, kâh meydanlardadır. Sokak başlarında pusuya yatar.
Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
Delikanlıyı tutup öptü, Yüzü kızarmadan ona şöyle dedi:
I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
“Esenlik kurbanlarımı kesmek zorundaydım, Adak sözümü bugün yerine getirdim.
Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
Bunun için seni karşılamaya, seni aramaya çıktım, İşte buldum seni!
Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
Döşeğime Mısır ipliğinden dokunmuş Renkli örtüler serdim.
Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
Yatağıma mür, öd Ve tarçın serptim.
Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
Haydi gel, sabaha dek doya doya sevişelim, Aşktan zevk alalım.
Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
Kocam evde değil, Uzun bir yolculuğa çıktı.
Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
Yanına para torbasını aldı, Dolunaydan önce eve dönmeyecek.”
Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
Onu bir sürü çekici sözlerle baştan çıkardı, Tatlı diliyle peşinden sürükledi.
I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
Kesimevine götürülen öküz gibi Hemen izledi onu delikanlı; Tuzağa düşen geyik gibi,
Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
Ciğerini bir ok delene kadar; Kapana koşan bir kuş gibi, Bunun yaşamına mal olacağını bilmeden.
Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
Çocuklarım, şimdi dinleyin beni, Kulak verin söylediklerime,
Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
Sakın o kadına gönül vermeyin, Onun yolundan gitmeyin.
Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
Yere serdiği bir sürü kurbanı var, Öldürdüğü kişilerin sayısı pek çok.
Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
Ölüler diyarına giden yoldur onun evi, Ölüm odalarına götürür.
Cesty pekelné dům její, vedoucí do skrýší smrti.