Job 34

ADEMÁS respondió Eliú, y dijo:
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
Oíd, sabios, mis palabras; Y vosotros, doctos, estadme atentos.
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Porque el oído prueba las palabras, Como el paladar gusta para comer.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Escojamos para nosotros el juicio, Conozcamos entre nosotros cuál sea lo bueno;
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Porque Job ha dicho: Yo soy justo, Y Dios me ha quitado mi derecho.
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
¿He de mentir yo contra mi razón? Mi saeta es gravosa sin haber yo prevaricado.
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
¿Qué hombre hay como Job, Que bebe el escarnio como agua?
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
Y va en compañía con los que obran iniquidad, Y anda con los hombres maliciosos.
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Porque ha dicho: De nada servirá al hombre El conformar su voluntad con Dios.
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
Por tanto, varones de seso, oídme; Lejos esté de Dios la impiedad, Y del Omnipotente la iniquidad.
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
Porque él pagará al hombre según su obra, Y él le hará hallar conforme á su camino.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
Sí, por cierto, Dios no hará injusticia, Y el Omnipotente no pervertirá el derecho.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
¿Quién visitó por él la tierra? ¿Y quién puso en orden todo el mundo?
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Si él pusiese sobre el hombre su corazón, Y recogiese así su espíritu y su aliento,
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
Toda carne perecería juntamente, Y el hombre se tornaría en polvo.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
Si pues hay en ti entendimiento, oye esto: Escucha la voz de mis palabras.
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
¿Enseñorearáse el que aborrece juicio? ¿Y condenarás tú al que es tan justo?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
¿Hase de decir al rey: Perverso; Y á los príncipes: Impíos?
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
¿Cuánto menos á aquel que no hace acepción de personas de príncipes, Ni el rico es de él más respetado que el pobre? Porque todos son obras de sus manos.
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
En un momento morirán, y á media noche Se alborotarán los pueblos, y pasarán, Y sin mano será quitado el poderoso.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
Porque sus ojos están sobre los caminos del hombre, Y ve todos sus pasos.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
No hay tinieblas ni sombra de muerte Donde se encubran los que obran maldad.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
No carga pues él al hombre más de lo justo, Para que vaya con Dios á juicio.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
Él quebrantará á los fuertes sin pesquisa, Y hará estar otros en su lugar.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
Por tanto él hará notorias las obras de ellos, Cuando los trastornará en la noche, y serán quebrantados.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Como á malos los herirá En lugar donde sean vistos:
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Por cuanto así se apartaron de él, Y no consideraron todos sus caminos;
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
Haciendo venir delante de él el clamor del pobre, Y que oiga el clamor de los necesitados.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
Y si él diere reposo, ¿quién inquietará? Si escondiere el rostro, ¿quién lo mirará? Esto sobre una nación, y lo mismo sobre un hombre;
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?)Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
Haciendo que no reine el hombre hipócrita Para vejaciones del pueblo.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
De seguro conviene se diga á Dios: Llevado he ya castigo, no más ofenderé:
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
Enséñame tú lo que yo no veo: Que si hice mal, no lo haré más.
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
¿Ha de ser eso según tu mente? Él te retribuirá, ora rehuses, Ora aceptes, y no yo: Di si no, lo que tú sabes.
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Los hombres de seso dirán conmigo, Y el hombre sabio me oirá:
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Que Job no habla con sabiduría, Y que sus palabras no son con entendimiento.
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Deseo yo que Job sea probado ampliamente, Á causa de sus respuestas por los hombres inicuos.
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
Porque á su pecado añadió impiedad: Bate las manos entre nosotros, Y contra Dios multiplica sus palabras.
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.