Proverbs 8

La sapienza non grida ella? e l’intelligenza non fa ella udire la sua voce?

Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?

Ella sta in piè al sommo dei luoghi elevati, sulla strada, ai crocicchi;

Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,

grida presso le porte, all’ingresso della città, nei viali che menano alle porte:

U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:

"Chiamo voi, o uomini principali, e la mia voce si rivolge ai figli del popolo.

Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.

Imparate, o semplici, l’accorgimento, e voi, stolti, diventate intelligenti di cuore!

Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.

Ascoltate, perché dirò cose eccellenti, e le mie labbra s’apriranno a insegnar cose rette.

Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.

Poiché la mia bocca esprime il vero, e le mie labbra abominano l’empietà.

Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.

Tutte le parole della mia bocca son conformi a giustizia, non v’è nulla di torto o di perverso in esse.

Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.

Son tutte piane per l’uomo intelligente, e rette per quelli che han trovato la scienza.

Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.

Ricevete la mia istruzione anziché l’argento, e la scienza anziché l’oro scelto;

Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.

poiché la sapienza val più delle perle, e tutti gli oggetti preziosi non la equivalgono.

Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.

Io, la sapienza, sto con l’accorgimento, e trovo la scienza della riflessione.

Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.

Il timore dell’Eterno è odiare il male; io odio la superbia, l’arroganza, la via del male e la bocca perversa.

Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.

A me appartiene il consiglio e il buon successo; io sono l’intelligenza, a me appartiene la forza.

Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.

Per mio mezzo regnano i re, e i principi decretano ciò ch’è giusto.

Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.

Per mio mezzo governano i capi, i nobili, tutti i giudici della terra.

Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.

Io amo quelli che m’amano, e quelli che mi cercano mi trovano.

Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.

Con me sono ricchezze e gloria, i beni permanenti e la giustizia.

Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.

Il mio frutto e migliore dell’oro fino, e il mio prodotto val più che argento eletto.

Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.

Io cammino per la via della giustizia, per i sentieri dell’equità,

Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,

per far eredi di beni reali quelli che m’amano, e per riempire i loro tesori.

Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.

L’Eterno mi formò al principio de’ suoi atti, prima di fare alcuna delle opere sue, ab antico.

Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.

Fui stabilita ab eterno, dal principio, prima che la terra fosse.

Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.

Fui generata quando non c’erano ancora abissi, quando ancora non c’erano sorgenti rigurgitanti d’acqua.

Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.

Fui generata prima che i monti fossero fondati, prima ch’esistessero le colline,

Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;

quand’egli ancora non avea fatto né la terra né i campi né le prime zolle della terra coltivabile.

Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.

Quand’egli disponeva i cieli io ero là; quando tracciava un circolo sulla superficie dell’abisso,

Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;

quando condensava le nuvole in alto, quando rafforzava le fonti dell’abisso,

Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;

quando assegnava al mare il suo limite perché le acque non oltrepassassero il suo cenno, quando poneva i fondamenti della terra,

Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:

io ero presso di lui come un artefice, ero del continuo esuberante di gioia, mi rallegravo in ogni tempo nel suo cospetto;

Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;

mi rallegravo nella parte abitabile della sua terra, e trovavo la mia gioia tra i figliuoli degli uomini.

Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.

Ed ora, figliuoli, ascoltatemi; beati quelli che osservano le mie vie!

A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.

Ascoltate l’istruzione, siate savi, e non la rigettate!

Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.

Beato l’uomo che m’ascolta, che veglia ogni giorno alle mie porte, che vigila alla soglia della mia casa!

Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.

Poiché chi mi trova trova la vita, e ottiene favore dall’Eterno.

Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.

Ma chi pecca contro di me, fa torto all’anima sua; tutti quelli che m’odiano, amano la morte".

Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.